Božena Kuklová-Jíšová
(8. 12. 1929 České Budějovice — 13. 4. 2014 Praha)
Odvaha bojovat za svobodu a 
občanská práva se u ní projevila již v dospívání, kdy se při Pražském povstání 1945 účastnila bojů o Československý rozhlas.
V roce 1949 maturovala na Obchodní akademii v Praze.
V roce 1953 se provdala a za necelý rok po svatbě byla i s manželem zatčena. Za protistátní činnost byla odsouzena na deset let do vězení, odkud se vrátila v roce 1960 na amnestii. Pracovala pak jako uklízečka na stavbě, dělnice v továrně a později jako sociální pracovnice.
V období Pražského jara roku 1968 se Božena Kuklová-Jíšová stala členkou Klubu bývalých politických vězňů K 231.
Na přelomu 60. a 70. let pod pseudonymem ilegálně vydávala básně, které si v paměti uchovávala již z dob uvěznění. Nejčastěji publikovala v emigrantském časopise MUKL vydávaném ve Švýcarsku. Netrvalo dlouho a opět stanula před soudem. Byla odsouzena pro svůj angažovaný protisocialistický postoj a plně rehabilitována byla až po roce 1989.
V roce 1996 jí vydalo nakladatelství ARSCI sbírku „Verše psané za mříží“ a v roce 2002 knihu „Krásná němá paní“. Jedná se o autentické svědectví osudů politicky vězněných žen z celého tehdejšího Československa: vysokoškolských učitelek, kulaček, dělnic, žen v domácnosti i řádových sester.
Emotivně silné literární zpracování je strhující četbou o ženském vězeňství komunistické éry a představuje významný dokument o novodobé historii naší země.
V rámci 10. ročníku Mene Tekel jí byla im memoriam ministrem kultury Danielem Hermanem předána resortní cena Dáma české kultury.
