Ozvěny Mene Tekel v Litomyšli
- Datum: 4. 10. 2016 v 14.12,
-
Díky pozvání představitelů města se ve Smetanově domě uskuteční 11. října rekonstrukce politického monstrprocesu „Stříteský a spol“. Přesně po 66 letech bude připomenuta významná historická událost, která dramatickým způsobem ovlivnila život několika desítek nevinných obětí.
Tři reprízy úspěšného divadla faktu jsou určeny školám i široké veřejnosti a na jejich přípravě se podíleli studenti Právnické fakulty UK v Praze v rámci spolupráce s festivalem Mene Tekel. Programu se zúčastní také přímí účastníci procesu z roku 1950. Více uvnitř článku.
Hlavními protagonisty procesu byli studenti litomyšlských škol, kteří po nástupu komunistické moci v roce 1948 odmítali zpolitizování Junáka a další brutální zásahy do základních lidských práv. Za pomoci respektované osobnosti duchovního a společenského života F. A. Stříteského, rektora piaristické koleje v Litomyšli, veřejně projevovali nesouhlas s nedemokratickým vývojem po únoru 48, čímž si vysloužili pozornost Státní bezpečnosti. Výsledkem bylo obvinění 24 osob „ze spolčování se navzájem i s jinými osobami za účelem zničení nebo rozvrácení lidově demokratického zřízení zaručeného ústavou“. Nejmladšímu z devíti mladistvých bylo šestnáct let.
Soud se uskutečnil 9.—11. října 1950 ve Smetanově domě a povinně se jej účastnili zástupci studentů ze všech středních škol z Pardubického kraje, byly nahlas čteny petice žádající exemplární potrestání obviněných a zfanatizovaná veřejnost hrubě urážela obviněné. Osmi obžalovaným hrozil trest smrti, nakonec se rozsudky pohybovaly mezi půlročním odnětím svobody až po 25 let (rektor F. A. Stříteský). Většina obviněných byla zároveň odsouzena ke ztrátě veškerého majetku a ztrátě občanských práv na několik let. Nezletilí byli umístěni v Ústavu pro mladistvé v Zámrsku, ostatní si odpykávali trest v různých věznicích. Rektor F. A. Stříteský byl propuštěn po deseti letech, z toho rok a půl prožil v naprosté izolaci.
Mravní devastaci společnosti a všudypřítomnou atmosféru strachu dokresluje fakt, že vedení gymnázia se vzápětí po vynesení rozsudků rozhodlo vyloučit obviněné studenty ze všech škol třetího stupně a znemožnit jim tak přístup k dalšímu vzdělávání po odpykání trestu. Oběti údajné velezrady tak byly potrestány i po propuštění na svobodu. S cejchem politických vězňů byli celá desetiletí perzekvováni, nesměli vykonávat kvalifikovaná zaměstnání a žít život podle svých představ.
Redakce: MK
