Marta Kubišová

Verze pro tisk

kubisova-marta-250px.jpgZpěvačka, chartistka. Narozena 1. listopadu 1942 v Českých Budějovicích.

Po absolvování gymnázia se kvůli svému rodinnému původu nedostala na vysokou školu a nastoupila do práce v Poděbradských sklárnách. Vyhrála několik talentových soutěží, stala se profesionální zpěvačkou a od roku 1964 začala spolupracovat s československou televizí a rozhlasem.

Umisťovala se na předních místech v našich i zahraničních pěveckých soutěžích a vystoupila i ve slavné pařížské Olympii. Její píseň Modlitba pro Martu se stala při okupaci vojsk Varšavské smlouvy 1968 symbolem národního odporu.

Od února 1970 měla zakázánu jakoukoliv veřejnou uměleckou činnost. Podpisem Charty 77 se její stíhání a sledování StB ještě stupňovalo. V osmdesátých letech pracovala jako referentka zásobování Výstavby sídlišť v Praze.

Legendární se stalo její vystoupení 21. listopadu 1989, kdy zazpívala z balkonu budovy Melantrichu na Václavském náměstí svou Modlitbu pro Martu a československou státní hymnu. Po dvacetiletém zákazu umělecké činnosti komunistickou totalitou byla kulturní veřejností opět spontánně přijata.

Vedle koncertní a divadelní činnosti se aktivně věnuje i charitativním akcím.

V roce 1995 obdržela od prezidenta Václava Havla státní vyznamenání Medaili Za zásluhy II. stupně.

V roce 1998 v Míčovně Pražského hradu jí byla udělena Čestná medaile T. G. Masaryka za věrnost jeho odkazu.

V říjnu 2002 převzala na Pražském hradě z rukou kardinála Miloslava Vlka Svatováclavskou medaili.

V roce 2012 převzala od francouzského velvyslance v Praze za „vynikající přispění k politické svobodě“ Řád čestné legie.

Marta Kubišová se i v současnosti aktivně účastní akcí na podporu lidských práv.

Již několik let je její domovskou scénou pražské Divadlo Ungelt.

V rámci 9. ročníku Mene Tekel jí byla ministrem kultury Danielem Hermanem předána resortní cena Dáma české kultury.