Osobnosti 2018

Verze pro tisk

Abecedně:

Helena Albertová
albertova-helena-80px.jpg Dramatička, kurátorka výstav o českém divadle doma i v zahraničí, autorka prací z oboru scénografie. Roku 1975  zakotvila v pražském Divadelním ústavu,  jehož ředitelkou se posléze v letech 1990 — 1996 stala. V Divadelním ústavu, kde pracuje doposud, připravila desítky výstav o českém divadle, podílela se na pořádání mezinárodní přehlídky Pražské Quadriennale, nejprve jako asistentka produkce, pak produkční a v roce 1995 jako generální komisařka.
Otakar Číla
cila-otakar-foto-archiv-romana-slechty-autor-foto-jar-holecek-60-leta-80px.jpgAkademický malíř, legionář, politický vězeň. Narodil  se 10. března 1894 a malířskému umění se vyučil v místní dílně Josefa Mühla. V roce 1913 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze. Studium přerušila první světová válka,  Otakar Číla byl odvelen na frontu do Karpat,  v březnu 1915 přešel do ruského zajetí a o dva roky později vstoupil do Československých legií. Otakar Číla byl za komunistické totality odsouzen na dvacet let těžkého žaláře, synovi Vratislavovi byl navržen trest smrti, který byl později změněn na 22 let těžkého žaláře.

Dominik Duka
dominik-duka-80px.jpg V roce 1981 byl odsouzen za trestný čin maření státního dozoru nad církvemi podle § 178 trestního zákona 218/49 Sb. Patnáct měsíců byl vězněn v Plzni-Borech za řádovou činnost, organizování studia dominikánských kleriků, samizdat a spolupráci se zahraničím. Po listopadu 1989 byl předsedou Konference vyšších řeholních představených v ČR a viceprezidentem Unie evropských KVŘP (1992—1996).
Rudolf Dobiáš
Více o Rudolfovi Dobiášovi Působí v Konfederaci politických vězňů SR, v rozhlasových a televizních radách, je šéfredaktorem časopisu Svědectví. Jeho tvorba zahrnuje kromě děl pro děti a mládež několik sbírek veršů, literaturu faktu i prozaická díla.
Zora Dvořáková
dvorakova-zora-80px.jpg Historička, spisovatelka a výtvarnice. Je autorkou řady knih z oblasti literatury faktu, životopisných monografií i několika knih beletristických. V současnosti vycházející kniha "Děsivý červenec 1950" líčí průběh všech 36 procesů, které tvořily monstrproces Milada Horáková a spol. Je nositelkou několika literárních cen (E. E. Kische, Miroslava Ivanova, Vojtěcha Zamarovského), ceny města Kladna a Ceny za svobodu, demokracii a lidská práva. Jako výtvarnice mohla své barevné plastiky vystavit poprvé v roce 1988, další výstavy mohla uskutečnit až po změně režimu.
Jaroslav Kubera
kubera-jaroslav-mene-tekel-80px Senátor za volební obvod Teplice a primátor Teplic.
Adriana Krnáčová
krnacova-adriana.jpg V roce 2000 začala pracovat pro českou pobočku Transparency International, v níž v letech 2001—2007 působila jako výkonná ředitelka. V březnu 2014 byla jmenována náměstkyní ministra vnitra. Téhož roku si zřídila české občanství a na podzim zvítězila za hnutí ANO v komunálních volbách v hl. m. Praze a stala se jeho primátorkou.
Anna Letenská
letenska-anna-80x.jpgDivadelní a filmová herečka. Byla 3. září 1942 gestapem zatčena. O dva dny později byla převezena do Malé pevnosti v Terezíně a následně do Mauthausenu, kde byla 24. října nebo 25. října 1942 popravena zastřelením. Její manžel byl popraven o tři měsíce později. Anna Letenská se tak stala jedinou českou herečkou, která zahynula v koncentračním táboře (v Mauthausenu byl rovněž vězněn a umučen herec a písničkář Karel Hašler). Anna Letenská je nositelkou Československého válečného kříže in memoriam (1946).
Václav Malý
maly-vaclav-80px.jpgV roce 1978 spoluzakládal Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, který poskytoval praktickou pomoc nespravedlivě vězněným. V roce 1979 byl Václav Malý zatčen, obviněn z podvracení republiky a ve vazbě držen sedm měsíců. V roce 1996 se stal kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta a 3. prosince jej papež Jan Pavel II. jmenoval titulárním biskupem marcelliánským a pomocným biskupem pražským.
Bohuslav Reynek
reynek-bohuslav-80px.jpg Básník, překladatel a grafik. Uzavřen ve svém domově a ve svém světě vytvořil svá nejvýznamnější grafická díla v 50. a 60. letech, např. cyklus Job, cyklus Don Quijote, celkem více než šest set grafických listů. Své dílo mohl znovu vystavit po dlouhých pětatřiceti letech v roce 1964. Na konci roku 1969 ještě stihl vydat jeden svazek poezie, avšak vydání své poslední básnické sbírky Odlet vlaštovek  se již nedožil. Sazba knihy byla v rámci postupující normalizace rozmetána. Bohuslav Reynek zemřel 28. září 1971 v rodném Petrkově. Stejně jako básnická tvorba i tvorba grafická došla plného oficiálního uznání až po pádu komunistického režimu v 90. letech.
František Šedivý
Více o Františkovi Šedivém Studoval na reálce, z níž byl v roce 1942 během heydrichiády vyloučen a roku 1944 pracovně nasazen v továrně Junkers. V té době se jako spojka aktivně účastnil protinacistického odboje. Po komunistickém puči v únoru 1948 se zapojil do boje proti tehdejšímu režimu. Následkem toho byl roku 1952 zatčen a ve věku 25 let odsouzen na 14 let odnětí svobody. Vězněn byl na Mírově a dlouhá léta strávil v uranových dolech v Jáchymově, a to v táboře L (takzvané Věži smrti) a v příbramských Bytízi a Vojně. V únoru 1964 byl podmínečně propuštěn.
Jarosław Szarek
Szarek-Jarosław-80px.jpg Historik, publicista, doktor humanitních věd v oblasti dějin, předseda Institutu národní paměti, Polsko. V roce 2007 obdržel od prezidenta Polské republiky Lecha Kaczyńskeho Zlatý kříž za svůj příspěvek při dokumentování pravdy o nedávné historii Polska. 22. července 2016 byl Dr. Jarosław Szarek zvolen Sejmem Polské republiky předsedou Instutu národní paměti.
Jiřina Štěpničková
stepnickova-jirina-80px.jpg Divadelní a filmová herečkaNa rozdíl od mnoha kolegyň se Jiřina Štěpničková odmítala přizpůsobit režimu, který se příčil jejímu přesvědčení.  Svou čest nezaprodala účinkováním v německých filmech během nacistické okupace a stejně tak se bránila akceptovat poměry, které nastaly po únoru 1948. Osudným se jí stal pokus o emigraci do Velké Británie v roce 1951. Jiřina Štěpničková se stala obětí provokace, byla zadržena na hranicích i s malým synem a obžalována ze špionáže a velezrady. Na proces čekala v pražské vazební věznici více než rok. Dalších deset let pak strávila v nápravně pracovním táboře v Pardubicích.
Jáchym Topol
topol-jachym-80px.jpg V roce 1987 podepsal Chartu 77, o rok později byl aktivistou skupiny České děti. Roku 1988 byl zatčen pro ilegální překročení hranic do Polska a za rozšiřování materiálů nepřátelských socialistickému zřízení; díky amnestii však trestní stíhání nebylo zahájeno. Od roku 2011 pracuje jako dramaturg Knihovny Václava Havla. Jáchym Topol je nositelem ceny Toma Stopparda, ceny Egona Hostovského, ceny Jaroslava Seiferta a mezinárodního uznání Slovinského svazu spisovatelů.
Tomáš Zima
zima-tomas-80px.jpg Český lékař a biochemik, od února 2014 rektor Univerzity Karlovy v Praze a v letech 2005—2012 děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Leo Žídek
leo-zidek-mene-tekel-80px Pan Leo Žídek je velmi aktivním členem křesťanských sdružení, přednáší na školách a poskytuje svědectví o hrůzách komunistického režimu. Pracuje jako místopředseda Konfederace politických vězňů ČR, je předsedou ostravské pobočky.
Leo Žídek je autorem sugestivní knihy Psáno před popravou, v které dává nahlédnout do života sedmi statečných osobností odsouzených k trestu smrti. Mimořádná publikace byla oceněna v roce 2006 čestným uznáním za literaturu faktu udělovanou v rámci Ceny Egona Erwina Kische.