Program

Verze pro tisk

Program desátého ročníku festivalu proti totalitě, pro paměť národa Mene Tekel 2016 

Hlavní téma X. ročníku festivalu Mládež v době nesvobody

 

Rychlý přehled programu:

 

Neděle 21. února Ostravský prolog

Z iniciativy ostravské pobočky Konfederace politických vězňů se v předvečer zahájení festivalu Mene Tekel uskuteční návštěva kardinála Dominika Duky, primase českého, v římskokatolické farnosti Ostrava-Svinov. V neděli 21. února v 10 hodin za spoluúčasti duchovního správce P. ThLic. Jana Larische, Th.D., bude slavena mše svatá jako poděkování za získanou svobodu. Budou vzpomenuty všechny oběti obou totalitních režimů v minulém století a vyslovena prosba za ukončení pronásledování křesťanů i nevěřících v dnešní době na celém světě. 

nahoru

 

Pondělí 22. února

Patron dne MUDr. Naděžda Kavalírová, předsedkyně KPV ČR

13.00 hod. Ambit kláštera Panny Marie Sněžné, Praha 1, Jungmannovo náměstí

Vernisáž mezigeneračního výstavního projektu Kde domov můj…

Scénář a produkce MgA. Daniela Řeřichová a Mgr. Jan Řeřicha.
Kurátor Mgr. Michal Kuchta.
Moderuje Debora Štolbová, herečka Divadla A. Dvořáka.

Prezentace knihy „Trestankyně“. Respektovaná osobnost našich novodobých dějin univerzitní profesorka Růžena Vacková očima spisovatelky Mileny Štráfeldové. Neochotu přistoupit na kompromis dokázala Růžena Vacková již za nacistické okupace, kdy byla za účast v  odboji odsouzena k smrti. Po únorovém převratu se Růžena Vacková jako jediná z profesorského sboru připojila ke studentům, kteří se vydali na  Hrad, aby manifestovali podporu prezidentu Edvardu Benešovi. V roce 1952  byla prof. Růžena Vacková odsouzena Státním soudem v Brně „pro špionáž ve prospěch Vatikánu“ a v komunistických lágrech strávila patnáct let, během nichž svými mravními hodnotami i vzděláním významnou měrou působila na své spoluvězeňkyně.

Prezentace knihy Jménem republiky!. Publikace odráží konkrétní výstupy spolupráce Mene Tekel a Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Studenti magisterského a doktorského studijního programu zpracovali všech osm kauz předvedených na Vrchním soudu na Pankráci a představují tak sociálně široké spektrum perzekvovaných občanů, jejichž osudy spojuje odvaha, mravní síla, solidarita a víra ve spravedlnost. Knihu představí jeden ze spoluautorů Mgr. Lukáš Blažek. 

Výstava Kde domov můj… v ambitu kláštera Panny Marie Sněžné potrvá do 3. března. Otevřeno denně 10.00—18.00 hod.

15.00 hod. Chrám Panny Marie Sněžné, Praha 1, Jungmannovo náměstí

Slavnostní zahájení desátého ročníku festivalu

Programem provází Debora Štolbová, herečka Divadla A. Dvořáka.

Vystoupí farní vikář P. Eliáš Tomáš Paseka OFM, předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR MUDr. Naděžda Kavalírová, ministr kultury Mgr. Daniel Herman, primátorka hl. m. Prahy Mgr. Adriana Krnáčová, J. E. Borys Zajčuk, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Ukrajiny, J. E. Alberts Sarkanis, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Lotyšska, J. E. Dr. Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Spolkové republiky Německo v ČR, Mgr. Zdeněk Hazdra, Ph.D., ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, superintendent Mgr. Petr Procházka za evangelickou církev metodistickou v ČR.

Zazní muklovská hymna a verše Jiřího Herzingera.

Součástí programu je komorní koncert klasické hudby v podání Tria Cantabile.

18.00 hod. Kino Mat, Praha 2, Karlovo nám. 19

Stopy ve sněhu (Stopy v snehu)

Dokument, 52 minut, Slovenská republika
Námět: Ondrej Krajňák, scénář a režie: Slavomír Zrebný
Produkce a distribuce: Ústav pamäti národa

Česká premiéra

Za účasti tvůrčí delegace a pana Branislava Borovského, jednoho z hlavních aktérů filmu.

Dokumentární film o pašování literatury do Česloslovenska v období nesvobody.

Komunistický režim v Československu neumožňoval občanům svobodný přístup k informacím. Jen v padesátých letech bylo v Československu zlikvidováno okolo 28 milionů knih, mnoho autorů bylo zakázaných a byla zřízena cenzura.

Film mapuje nejen samotné pašování, ale také tisk knih, samizdatů a jejich distribuci.

Ústředním motivem je příběh tří kamarádů, kteří se zapojili do pašování literatury přes hory. V roce 1983 byli zatčeni, uvězněni a následně odsouzeni. Soudní proces vyvolal protesty veřejnosti a na mezinárodním poli se jich zastal dokonce americký prezident Ronald Reagan.

Film analyzuje fenomén pašování literatury a objasňuje motivace lidí, kteří nezištně riskovali vlastní svobodu, aby napomohli k vnitřní svobodě a poznání ostatních.

nahoru

 

Úterý 23. února

Patron dne Ing. František Šedivý, místopředseda KPV ČR

Program pro školy ve spolupráci s Divadlem Minor

9.30 hod. Divadlo Minor, Praha 1, Vodičkova 6 

Jak kohouti obarvili svět

Žila byla jedna rodina a v té rodině tři děti. A maminka s tatínkem. Ti byli možná trochu výstřední, ale zato uměli vyprávět krásné příběhy. Jenom ty nezvané návštěvy kdyby pořád nechodily…

Režisér Jakub Vašíček a dramaturg Tomáš Jarkovský adaptovali pro divadlo pohádky Martina Jirouse, Františka Stárka a Jany Veselé. Příběh o rodině, která je násilně rozervána, když otce odvedou do vězení a matka zůstává sama doma s dětmi, rámuje příběhy o vzdoru vůči režimu, vůči nesmyslným zákazům a nespravedlivým represím.

Výběr a dramatizace příběhů, na kterých chtěli autoři ukázat dětem zrůdnost a nesmyslnost minulého režimu, je promyšlená a inscenace rozhodně není dětsky patetická.

18.30 hod. Kino Ponrepo, Bartolomějská 11, Praha 1

Den pro Lotyšsko

Záštitu převzal J. E. pan Alberts Sarkanis, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Lotyšské republiky v ČR.

Boží ptáčci (Dieva putniņi, 2015, 90 minut)

Česká premiéra

Režie a producent: Dzintra Geka
Scénář: Agris Redovičs
Hudba: Pēteris Vasks
Asistent režie: Baiba Arent

V období před koncem druhé světové války, kdy bylo jasné, že Lotyšsko znovu obsadí Sovětská armáda, uprchlo přibližně 150 tisíc Lotyšů do Německa. V táborech si Lotyši, kteří pocházeli z různých sociálních vrstev, říkali boží ptáčci (Dieva putniņi) a snažili se zorganizovat život podle svých tradičních zvyklostí. Když Lotyšsko znovu získalo svou nezávislost, část vycestovalých se vrátila, velká část však zůstala rozptýlena ve světě.

Nejnovější dokument režisérky Dzintry Geky zobrazuje pohnuté osudy rodin navrátilců.

Za účasti autorky filmu a tvůrčí delegace.

Dzintra Geka

Narozena v roce 1950; v roce 1979 absolvovala Státní divadelní, hudební a filmový institut v St. Petěrburgu v oboru filmová režie a televizní produkce. Na svém kontě má několik desítek dokumentů humanitního zaměření. Nejzřetelnější stopu v jejím díle představuje cyklus sibiřské ságy, kdy se prostřednictvím autentických svědectví pamětníků vrací k historicky tragickému vysídlování občanů pobaltských republik na Sibiř.
Dzintra Geka se tak svou dokumentární tvorbou dotýká dramatického osudu vzdělanostně a hospodářky vyspělého Lotyšska, které teprve v roce 1918 získalo nezávislost na Rusku. V období 1940—41 bylo Lotyšsko anektováno Sovětským svazem, v letech 1941-44 okupováno Německem a poté od roku 1944 až do 1991 opět Sovětským svazem. Cyklus sibiřská sága reflektuje zároveň osobní vztah režisérky k bolestnému tématu. Její otec byl jako člen lotyšských legií  v roce 1951 zatčen a odsouzen na 25 let do gulagu. Později mu byl trest snížen na 15 let a roku 1966 byl osvobozen, avšak bez práva vrátit se do vlasti. Jeho dcera se ve svých 16 letech vydala na Sibiř, do Omsku, aby se s ním setkala. Hluboký dojem o nespravedlivě pronásledovaných lidech vedl v roce 1999 k natočení prvního filmu o deportovaných dětech, po něm následoval celý cyklus dokumentů s tématem vysídlování v letech 1941 a 1949 z Lotyšska.

nahoru

 

Středa 24. února

Patron dne Leo Žídek, místopředseda KPV ČR

10.00 hod. Kino Ponrepo, Bartolomějská 11, Praha 1

Program pro školy

Stopy ve sněhu (Stopy v snehu)

Dokument, 52 minut, Slovenská republika
Námět: Ondrej Krajňák, scenář a režie: Slavomír Zrebný
Produkce a distribuce: Ústav pamäti národa

Dokumentární film o pašování literatury do Česloslovenska v období nesvobody. Komunistický režim v Československu neumožňoval občanům svobodný přístup k informacím. Jen v padesátých letech bylo v Československu zlikvidováno okolo 28 milionů knih, mnoho autorů bylo zakázaných a byla zřízena cenzura.

Film mapuje nejen samotné pašování, ale také tisk knih, samizdatů a jejich distribuci.

Ústředním motivem je příběh tří kamarádů, kteří se zapojili do pašování literatury přes hory. V roce 1983 byli zatčeni, uvězněni a následně odsouzeni. Soudní proces vyvolal protesty veřejnosti a na mezinárodním poli se jich zastal dokonce americký prezident Ronald Reagan.

Film analyzuje fenomén pašování literatury a objasňuje motivace lidí, kteří nezištně riskovali vlastní svobodu, aby napomohli k vnitřní svobodě a poznání ostatních.

Za účasti tvůrčí delegace a pana Branislava Borovského, jednoho z hlavních aktérů filmu. Beseda s diváky.

17.00 hod. Rakouské kulturní fórum v Praze, Praha 1, Jungmannovo nám.

Organizuje Rakouské kulturní fórum v Praze a Ústav pro studium totalitních režimů

Prezentace knihy Gerhard Scholten: Mezi všemi tábory. Život v době, která zešílela

Vydalo nakladatelství Argo a Ústav pro studium totalitních režimů
Překlad: Zuzana Jürgens

Osud autora této knihy je ojediněle koncentrovaným příkladem toho, jak se politické a společenské tendence českých dějin poloviny 20. století podepsaly na lidech, jejichž jedinou vinou byl špatný rasový nebo národnostní původ, popřípadě majetek. Gerhard Scholten (16. 8. 1923, Trutnov — 21. 4. 1995, Vídeň) se ve svých vzpomínkách vrací do let 1944—1947, která zásadně změnila jeho dosavadní život. Trutnovského rodáka a syna textilního továrníka, který od svých osmi let žil v Praze, zatklo v červenci 1944 gestapo a poslalo ho nejprve do terezínské Malé pevnosti a odtud do koncentračního tábora v Osvětimi. Gerhard Scholten, tehdy ještě nesl otcovo příjmení Pfefferkorn, věznění přežil. Díky svým jazykovým znalostem se v osvobozené Osvětimi stal tlumočníkem sovětské armády a NKVD, a tak i svědkem výslechů a evidence mrtvých. V květnu 1945 se vrátil do Prahy, kde ho čekalo setkání s československou poválečnou realitou. Jeho babička byla jako Němka internována ve sběrném táboře na Strahovském stadiónu a posléze v Malé pevnosti, Scholtena i jeho matku zavřeli do internačního tábora v Modřanech. Jen díky intervencím českých přátel byli všichni nakonec propuštěni: zabavený byt a další majetek jim ale už vrácen nebyl. Před definitivním odchodem do Rakouska v lednu 1947, kde přijal rakouské občanství a nové příjmení, Scholten ještě v československých službách absolvoval rok jako pracovník UNRRA v Brémách. Jeho vzpomínky rovněž podávají svědectví o zpochybněné identitě, resp. o vynucené změně: z předválečného Němce Pfefferkorna s československým občanstvím se po válce stal Vídeňák a rakouský občan Scholten.

19.00 hod. Kino Ponrepo, Bartolomějská 11, Praha 1

Den pro Ukrajinu

Hladomor´33 (Golod´33, Ukrajina, 1991, 115 minut, české titulky)

Režie: Oles Jančuk
Kamera: Vasilij Borodin

Česká premiéra

Záštitu převzal J. E. pan Borys Zajčuk, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Ukrajiny v České republice.

Slavnostního uvedení filmu se zúčastní režisér Oles Jančuk

Film zobrazuje děsivé roky hladomoru 30. let dvacátého století prostřednictvím jedné rodiny, z nichž apokalyptickou situaci nikdo nepřežil.

Unikátní snímek získal hlavní ocenění na Národním filmovém festivalu v Kyjevě a byl promítán na mezinárodním filmovém festivalu AFI v Los Angeles a na Filmovém fóru v New Yorku.

Film poukazuje na poměrně neznámou tragédii — člověkem vytvořený hladomor mezi lety 1932-33 v Sovětském svazu, zejména na Ukrajině.

Po skončení filmu následuje beseda s režisérem a historiky.

Oles Jančuk

Narodil se 29. září 1956 v Kyjevě a vyrůstal v městečku Faustiv v rodině učitelů. Absolvoval Kyjevský divadelní institut a Kyjevský fotografický institut.
Světový úspěch zaznamenal v roce 1991, kdy představil celovečerní film Hladomor ´33, v němž zobrazuje děsivé roky hladomoru třicátých let 20. století. Film získal hlavní ocenění na Národním filmovém festivalu v Kyjevě a byl promítán na mezinárodním filmovém festivalu AFI v Los Angeles a na Filmovém fóru v New Yorku. Snímek poukazuje na poměrně neznámou tragédii — člověkem vytvořený hladomor mezi lety 1932-33 v Sovětském Svazu, zejména na Ukrajině.
Režisérským debutem Olese Jančuka byl v roce 1989 krátkometrážní snímek U Daleku Put oceněný v roce 1990 zlatým trojzubcem na ukrajinském filmovém festivalu. Po úspěchu s filmem Golod 33 v roce 1991 začal Jančuk pracovat na svém druhém celovečerním filmu Atentát, který pracoval s kontroverzním tématem Ukrajiny a Ukrajinců během a po druhé světové válce. Úspěch zaznamenal zejména na Ukrajině, ve Spojených státech amerických a v Kanadě. Také se objevil na několika mezinárodním filmových festivalech, jako např. v Gdaňsku, v Los Angeles, v Karlových Varech nebo také na Freedom Film Festivalu ve Washingtonu.

nahoru

 

Čtvrtek 25. února

Patron dne Ing. František Šedivý, místopředseda KPV ČR

Pod záštitou prvního místopředsedy Senátu Parlamentu ČR MUDr. Přemysla Sobotky. Ve spolupráci s Pražským akademickým klubem 48.

10.30 hod. Pamětní deska v Nerudově ulici, Praha 1

Pietní akt při příležitosti 68. výročí památného pochodu studentů za svobodu a demokracii na Pražský hrad dne 25. února 1948

Vystoupí MUDr. Přemysl Sobotka, první místopředseda Senátu Parlamentu ČR, Mgr. Jaroslav Müller, Pražský akademický klub 48, Ing. František Šedivý, místopředseda Konfederace politických vězňů ČR, Mgr. Lukáš Blažek, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., rektor Českého vysokého učení technického

11.30 hod. Hradčanské nám.

Položení kytice Jednoty u sochy T. G. Masaryka

13.00 hod. Hlavní sál Senátu PČR, Valdštejnské nám., Praha 1

Mezinárodní konference Mládež v dobách nesvobody

Moderuje PhDr. Petr Kostka

Program:

1. část Osobní svědectví a historická analýza

2. část Předání ceny Fragmenty paměti

3. část Bilance projektu MT

18.30 hod. Kino Ponrepo, Bartolomějská 11,  Praha 1 

Den pro Ukrajinu

Záštitu převzal J. E. pan Borys Zajčuk, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Ukrajiny v České republice.

Slavnostního uvedení filmu se zúčastní režisér Oles Jančuk

Společnost hrdinů (Zalizna sotnia, Ukrajina, 2004, 97 minut, české titulky)

Scénář: Vasyl Portiak
Producenti: Orysia Borec, Oles Jančuk
Režie: Oles Jančuk

Události filmu Společnost hrdinů se odehrávají v oblasti západní Ukrajiny a východního Polska. Tyto oblasti byly obývané samotnými Ukrajinci do té doby, než je okupovalo bolševické Rusko a posléze nacistická třetí říše. V konečném důsledku byly tyto oblasti Stalinem „darovány” komunistickému Polsku.

Hrdinové filmu, založeném na skutečných událostech, jsou mladí dobrovolníci Ukrajinské povstalecké armády. Záměrem autorů snímku není vykreslovat pouze hrdinství těchto časů, ale také ukázat, že i během války, v extrémních podmínkách a pod nánosem špíny, krve a smrti, může člověk stále zůstat člověkem a zachovat svou etiku, důstojnost a mravnost. Stejně tak je bez ohledu na všudypřítomnou smrt vždy schopen milovat.

Po skončení filmu následuje besedy s režisérem a historiky.

nahoru

 

Pátek 26. února

Patron dne MUDr. Naděžda Kavalírová, předsedkyně KPV ČR

10.00 hod. Kino Ponrepo, Bartolomějská 11, Praha 1

Program pro školy

Slovosledi: Zrezivělé dětství

Může dětství zrezivět? Pokud ze dne na den zmizí z našeho života milovaná bytost, pak se strojek v hodinkách dětství zasekne a všechno je najednou jiné. Vyprávění o dětech, jejichž rodiče se v 50. letech 20. století stali obětí politických procesů. O jejich dětských snech a přáních a o tom, jak jiný je svět, do kterého jsme se narodili my.

Vypravěčská inscenace je složena ze skutečných příběhů a vykresluje dobu ze vzpomínek pamětníků takovou, jaká doopravdy byla. Vypravěčky zavedou studenty vyšších ročníků ZŠ a středních škol do prostředí nesvobody a představí pocity podobně starých i mladších dětí z doby 50. let 20. století. Studenti tak budou mít možnost prostřednictvím osudů neznámých hrdinů lépe porozumět tomu, jak vypadal život v době totality, a porovnat ho s tím, co znají dnes v demokratické zemi.

Inscenace byla nazkoušena metodou storytellingu a vznikla ve spolupráci spolku Storytelling a organizace Dcery.

Lektor: Barbora Schneiderová
Vypráví: Markéta Holá, Petra Horváthová, Eva Burešová
Délka: 45 minut

Střípky z projektu Dcery 50. let

natočených studenty FAMU  s dcerami politických vězňů jako dokument událostí padesátých let minulého století v jejich příbězích a vzpomínkách. Projekt je určen k výuce novodobé historie na školách a poukazuje na zrůdnost totalitních ideologií. Natočeno ve spolupráci s občanským sdružením DMS (Dokumenty, mládež § společnost)
Délka 30 minut

Moderovaná živá diskuse vystupujících se studenty a účastníky programu.
Délka 30 minut

17.00 hod. Divadlo na Vinohradech

Slavnostní předání cen Dáma české kultury, Rytíř české kultury a Mecenáš české kultury

Ve spolupráci s projektem Mene Tekel udělí ministr kultury Daniel Herman resortní vyznamenání tvůrcům, jejichž umělecká cesta byla násilně přerušena totalitní mocí, či byli kvůli svým nezlomným mravním postojům perzekvováni a zbavováni občanských práv a svobod.

Současně bude předáno ocenění osobnostem, které ekonomicky, mediálně či jinak podporují umění, kulturu a vzdělávání v duchu našich národních duchovních, demokratických a kulturních tradic.

Moderuje Otakar Brousek ml.

19.00 hod. Divadlo na Vinohradech

Hašler…

Divadelní hru na písně Karla Hašlera napsal Pavel Kohout.

Karel Hašler by byl notorickým Zlatým slavíkem, nositelem ceny Thálie za jevištní výkon, nositelem Českého lva za hlavní postavy ve filmech a držitelem Zlaté desky za počet prodaných nosičů hudby — kdyby si česká společnost v první polovině 20. století tyto popkulturní fetiše vytvořila. Byl hvězdou tehdejšího „showbyznysu“, a přesto současně hercem Národního divadla. Podle mínění hlasatelů vysoké kultury bylo toto dvojí angažmá neslučitelné, a právě proto musel zlatou kapličku opustit. Přesto, či právě proto, Hašlera publikum, jež zjevně nedorostlo nárokům vysoké kultury, nezavrhlo, naopak, milovalo ho i tehdy, když propůjčil své příjmení stejně oblíbeným bonbonům.

Pavel Kohout je ve světě nejuváděnějším českým dramatikem a přes dlouhou a nucenou pauzu také nejhranějším původním autorem Divadla na Vinohradech. Revue Hašler… je jeho šestnáctým textem pro zdejší jeviště.

První režie principála Tomáše Töpfera chce potěšit a pobavit písněmi, zpívanými  už pátou generací, ale i překvapit dramatickým životním příběhem jejich autora.

V hlavní roli se představí Petr Rychlý.

Režie: Tomáš Töpfer
Dramaturgie: Jan Vedral
Výprava: Jan Dušek
Hudební spolupráce: Kryštof Marek

Na představení je nutná vstupenka

nahoru

 

Sobota 27. února

Patron dne Leo Žídek, místopředseda KPV ČR

14.00 hod. Porotní síň Vrchního soudu na Pankráci, Praha 4

Pod záštitou JUDr. Jaroslava Bureše, předsedy Vrchního soudu v Praze

Rekonstrukce litomyšlského monstrprocesu „Stříteský a spol.“

Závěrečný seminář studentů Právnické fakulty Univerzity Karlovy v odborné gesci děkana Právnické fakulty UK Prof. JUDr. Jana Kuklíka.

Scénář a režie Mgr. Jan Řeřicha.
Odborná spolupráce PhDr. Alena Šimánková, PhDr. Aleš Kýr a Alena Kafková.
Asistence Tereza Stará, JUDr. Ivana Bláhová a Mgr. Lukáš Blažek.
Vystupují studenti PF UK: Martin Pata, Jan Šípal, Barbora Havelcová, Michal Zikmund, Daniel Vaculík, Ondřej Kučera, Matúš Baliak, Nelya Syvulya, Timoteus Hudcovic, Jan Kubice, Stanislav Bohačík, Tereza Hanajová, Adam Csukás, Milan Šimandl, Michal Doleček, Daniel Burda, Alena Sojková, Daniela Němečková, Ivana Bláhová, Lukáš Blažek, Tereza Stará

Letošní téma festivalu se promítá i do volby případu — hlavními protagonisty procesu jsou studenti litomyšlských škol, kteří po nástupu komunistické moci odmítali zpolitizování Junáka a další brutální zásahy do základních lidských práv. Za pomoci respektované osobnosti duchovního a společenského života F. A. Stříteského, rektora piaristické koleje v Litomyšli, veřejně projevovali nesouhlas s nedemokratickým vývojem po únoru 48, čímž si vysloužili pozornost Státní bezpečnosti. Výsledkem bylo obvinění 24 osob „ze spolčování se navzájem i s jinými osobami za účelem zničení nebo rozvrácení lidově demokratického zřízení zaručeného ústavou“. Nejmladšímu z devíti mladistvých bylo šestnáct let.

V souladu s tehdejší mocenskou ideologií bylo prvotním cílem veřejného procesu s litomyšlskými studenty rozvrácení skautské organizace a ukázka toho, že v pozadí třídního boje stojí církevní představitelé řízení z Vatikánu.

Soud se uskutečnil 9.—11. října 1950 ve Smetanově domě a povinně se jej účastnili zástupci studentů ze všech středních škol z Pardubického kraje, byly nahlas čteny petice žádající exemplární potrestání obviněných a zfanatizovaná veřejnost hrubě urážela obviněné. Osmi obžalovaným hrozil trest smrti, nakonec se rozsudky pohybovaly mezi půlročním odnětím svobody až po 25 let (rektor F. A. Stříteský). Většina obviněných byla zároveň odsouzena ke ztrátě veškerého majetku a ztrátě občanských práv na několik let. Nezletilí byli umístěni v Ústavu pro mladistvé v Zámrsku, ostatní si odpykávali trest v různých věznicích. Rektor F. A. Stříteský byl propuštěn po deseti letech, z toho rok a půl prožil v naprosté izolaci.

Mravní devastaci společnosti a všudypřítomnou atmosféru strachu dokresluje fakt, že vedení gymnázia se vzápětí po vynesení rozsudků rozhodlo vyloučit obviněné studenty ze všech škol třetího stupně a znemožnit jim tak přístup k dalšímu vzdělávání po odpykání trestu. Oběti údajné velezrady tak byly potrestány i po propuštění na svobodu. S cejchem politických vězňů byli celá desetiletí perzekvováni, nesměli vykonávat kvalifikovaná zaměstnání a žít život podle svých představ.

Právní rehabilitace se všichni účastníci litomyšlského procesu dočkali v roce 1990.

S použitím fondů Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek, historické studie PhDr. Martina Boštíka Monstrproces „Stříteský a spol.“ a vzpomínek přímých účastníků procesu.

Po skončení veřejného semináře se uskuteční autogramiáda knihy Jménem republiky! Studenti Právnické fakulty UK Ivana Bláhová, Lukáš Blažek, Tereza Stará a historik Martin Boštík zpracovali osm případů totalitního bezpráví 50. let uplynulého století. Publikace se zabývá politickými procesy, které byly v úzké spolupráci s Mene Tekel uvedeny na Vrchním soudě na  Pankráci formou simulovaných rekonstrukcí. Vydalo nakladatelství Auditorium 

16.30 hod. Vestibul Vazební věznice Pankrác

Pietní zastavení u pamětní desky obětem nacistické a komunistické totality

18.00 hod. Vršovické divadlo MANA, Moskevská 967/34, Praha 10

Koncert hudební skupiny Missa-Karel Kryl revival

Sedmičlenná skupina Missa vznikla v květnu 1999 z několika nadšenců, kteří se původně scházeli ve Spirituálové schole. Symbolicky název kapely vychází z biblického „Ite, missa est" čili „Jděte, jste posláni". Téměř od počátku hraje Missa písně Karla Kryla folkově upravené pro více nástrojů.

Komponovaná vystoupení dotváří projekce, verše i aktuální glosy.

Kapela spolupracuje s Marlen Kryl, s norskými hudebníky hrajícími Krylovy písně v norštině, a v současnosti připravuje vlastní autorský repertoár. Dosud odehrála přes 200 koncertů a vydala dvě CD (2002 a 2009).

Kapelu vede Jan Tomsa, členy jsou Martin Rubáš, Lenka Smejkalová, Madla Vachulová, Dana Klásková, Michael Plachý, Iva Kolářová.

Karel Kryl

Karel Kryl (12. dubna 1944 Kroměříž — 3. března 1994 Mnichov), československý písničkář a básník moravské národnosti, hlavní představitel československého protikomunistického protestsongu v letech 1963—1989. Psal si vlastní hudbu i texty, v jeho repertoáru byly jak satirické nebo vážné písně reflektující společnost, tak poetické a melancholické balady.
Karel Kryl se narodil v rodině knihtiskařů, chtěl být hrnčířem po pradědečkovi (absolvoval Keramickou školu v Bechyni v letech 1958—1962), posléze se ale rozhodl věnovat hudbě a poezii. Jeho první vydanou písní je Nevidomá dívka, kterou v roce 1968 nahrála skupina The Bluesmen a nazpívala Hana Ulrychová.
Jeho první deska byla vydána půl roku po invazi armád pěti socialistických států v čele se Sovětským svazem.
Karel Kryl odjel z Československa 9. září 1969 na písničkářský festival v západoněmeckém hradě Waldecku a v Německu zůstal dalších dvacet let. Spolupracoval s redakcí Svobodné Evropy, psal básně, písně a knihy.
Nepožádal o německé občanství, protože by přišel o československé a toho se nevzdal po celý exil.
Do Československa se Karel Kryl vrátil 30. listopadu 1989.
Karel Kryl zemřel náhle na srdeční příhodu dne 3. března 1994 v Mnichově ve věku nedožitých 50 let. Pochován je na břevnovském hřbitově sv. Vojtěcha.
Karel Kryl je držitelem několika ocenění in memoriam: stříbrné pamětní medaile Univerzity Karlovy za přínos pro duchovní rozvoj a morální podporu národa (1994), Ceny Františka Kriegla (1995) a ceny České Grammy (Síň slávy — 1995). Dále obdržel in memoriam Čestnou medaili T. G. Masaryka. 28. října 1995 mu prezident Václav Havel udělil in memoriam medaili Za zásluhy II. stupně a dne 28. října 2014 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.

nahoru


Neděle 28. února

Patron dne MUDr. Naděžda Kavalírová, předsedkyně KPV ČR

14.00 Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Pražský hrad, Praha 1

Tradiční završení festivalu Mene Tekel — ekumenická bohoslužba za popravené, umučené a zemřelé politické vězně

Připraveno ve spolupráci s Ekumenickou radou církví, Arcibiskupstvím pražským, Konfederací politických vězňů ČR, Katedrálním sborem a jeho sólisty.

Bohoslužbě bude předsedat kardinál Dominik Duka, OP.

Zúčastní se ThMgr. Dušan Hejbal, biskup Starokatolické církve v ČR, ThDr. Tomáš Butta, Th.D., biskup-patriarcha Církve československé husitské, Mgr. Jan Wacławek, biskup Slezské církve evangelické augsburského vyznání, Mgr. Daniel Ženatý, synodní senior Českobratrské církve evangelické.

 

Bohoslužbu bude celebrovat s ostatními našimi biskupy významný zahraniční host J. E. Svjatoslav Ševčuk, vyšší archieparcha kyjevsko-haličský, archieparcha kyjevský.

Kázání přednese Mons. Václav Malý.

Skladbu bohoslužby připravil arcibiskupský ceremoniář, jáhen Mgr. Vojtěch Mátl.
Hudební dramaturgie MgA. Josef Kšica a MgA. Jan Steyer.

Zazní fanfáry v podání Pražských katedrálních žesťů, umělecký vedoucí Josef Zámečník — trubky, Josef Kšica — varhany,  kantor — Jakub Hrubý. 

Vystoupí Smíšený pěvecký sbor ČVUT. Klávesy: Drahoslav Gric, bicí: Jan Linhart.

Jako host vystoupí koncertní pěvecký sbor Lilium Základní umělecké školy Bedřicha Smetany Litomyšl.

Přímluvy a poděkování pronesou za KPV ČR MUDr. Naděžda KavalírováIng. František Šedivý.

Režijní a scenáristická spolupráce Mgr. Jan Řeřicha.

nahoru


 

Projekty rezonující s posláním Mene Tekel

Sobota 13. února Klášter Zásmuky

Projekt UVNITŘ A VNĚ, který pořádá Klášter Zásmuky, Cesta sedmi kostelů a farnost Uhlířské Janovice.

Třetí ročník časosběrného projektu vyvrcholí v sobotu 13. února 2016, kdy se ve františkánském klášteře v Zásmukách setkají poutníci, umělci, pedagogové, žáci, studenti a skauti, aby připomněli svou tvorbou na téma UVNITŘ A VNĚ zajímavou historii místa i aktuální výzvy současného světa.

Součástí celodenního programu je pěší pouť od kostela z Drahobudic, vystoupení zástupců Charity a Junáka a dalších osobností, které se podílejí na obnově zásmuckého kláštera. Proběhne vernisáž výstav ZŠ Zásmuky, ZUŠ Kolín, ZUŠ Sedlčany, Gymnázia Petra Bezruče Frýdek-Místek, Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity ČB.

V průběhu setkání bude zobrazen na fotografiích postup dobrovolnických prací, které se v uplynulém roce v klášteře vykonaly a budou zmíněny dobročinné akce, které v klášteře proběhly. Na závěr projektu bude v klášterním kostele Stigmatizace sv. Františka slavena mše svatá.

Projekt Mene Tekel představí Daniela a Jan Řeřichovi. Bude instalována výstava věnovaná politické vězeňkyni Dagmar Šimkové.


Výstava Kde domov můj… v ambitu kláštera Panny Marie Sněžné potrvá do 3. března. Otevřeno denně 10.00—18.00 hod. Vstup volný.

nahoru