Program 2024

Verze pro tisk

XVII. ročník mezinárodního projektu proti totalitě Mene Tekel 2024 

Prolog festivalu

Čtvrtek 22. 2.

16.00 Kostel sv. Ignáce, Karlovo nám., Praha 2

Vernisáž výstavy Křesťanský demokrat JUDr. Bedřich Hostička

Autoři výstavy: Petr Blažek, Vít Fojtek, Jan Kalous, Kryštof Zeman

Výstava přibližuje jeden lidský osud na pozadí doby.

Právník JUDr. Bedřich Hostička byl jako politik Československé strany lidové zařazen do monstrprocesu s JUDr. Miladou Horákovou a spol. a odsouzen v roce 1950 k 28 letům těžkého žaláře za vykonstruované obvinění z protistátního spiknutí a špionáže pro Vatikán.

Vězněn byl v těžkých podmínkách zejména na Ruzyni, Mírově, v Leopoldově a ve Valdicích. Propuštěn byl až v roce 1963. Po srpnové okupaci roku 1968 odešel s manželkou a synem do Švýcarska, kde se aktivně zapojil do exilového hnutí. I proto zůstal v hledáčku Státní bezpečnosti.

Výstava je sestavena zejména z osobních dokumentů JUDr. Bedřicha Hostičky, které si schoval u sousedky před svým odchodem do exilu v Československu. Sbírku získalo před dvěma lety darem Muzeum paměti XX. století.

Vernisáž uvede PhDr. Petr Blažek, Ph.D., ředitel Muzea paměti XX. století.

Výstava potrvá do 21.3.

Program festivalu

Neděle 25.2.

11.00 Nerudova ulice, Praha 1

Pietní shromáždění u příležitosti 76. výročí pochodu studentů za svobodu a demokracii na Pražský hrad dne 25. února 1948. 

Organizuje Senát Parlamentu ČR, projekt Mene Tekel a Pražský akademický klub 48.

Pietnímu aktu bude předcházet od 9.30 hodin komentovaný pochod, pořádaný PAK 48, kopírující trasu původního pochodu studentů od budovy ČVUT na Karlově náměstí na Pražský hrad.

20.00 Kino Mat, Karlovo nám. 19, Praha 2

Zahájení XVII. ročníku festivalu.

 

Životy vepsané do vězeňských cel

V citlivé interpretaci Michaely Miškové zazní úryvky z děl politických vězeňkyň Růženy Vackové, Boženy Kuklové-Jíšové, Dagmar Šimkové,Jiřiny Zábranové, Albíny Palkoskové-Wiesenbergerové.

Literární svědectví umocní svou hrou kytarový virtuos Štěpán Rak, skladatel a od roku 2000 historicky první vysokoškolský profesor kytary v České republice.

Připravila Daniela Řeřichová.

RSVP: info@menetekel.cz

 

Pondělí 26.2.

13.00  Věznice Cejl, Bratislavská 68, Brno

Výstava a komentovaná prohlídka věznice Cejl

Připomínka obětí komunistické totality.

Duchovní slovo a položení květin v cele smrti.

Výstava Musím jít odvážně vpřed.

Videoart Nezapomeň: příběh komunistické zvůle podle vzpomínek Evy Mádrové

Akce sdružení Paměť.

18.00 Bazilika sv. Ludmily, Nám. Míru, Praha 2

Ekumenická bohoslužba za oběti totalit

 Připraveno ve spolupráci s Ekumenickou radou církví a Římskokatolickou farností u kostela sv. Ludmily, Praha — Vinohrady.

 Ceremonii bohoslužby připravili R.D. Mgr. Jakub Karel Berka Opraem., generální sekretář ERC ThDr. Petr Jan Vinš a politický vězeň 50. let pan Leo Žídek.

 19.00 Bazilika sv. Ludmily, Nám. Míru, Praha 2

Vernisáž výstavy Tváře Cejlu

Expozice, zpracovaná sdružením Paměť, je věnována lidem, kteří byli kvůli svému přesvědčení po roce 1948 perzekvováni, zatčeni a řadu let strávili, nebo byli dokonce popraveni v nechvalně známé věznici na Cejlu 71. 

Areál bývalé věznice v Brně na Cejlu je místem, které je spojeno s protagonisty prvního, druhého i třetího odboje. Z politických vězňů a intelektuálů zde zadržovaných nelze opomenout Jana Zahradníčka, Zdeňka Rotrekla, Václava Renče nebo Zdeňka Kesslera. V období druhé světové války zde byl vězněn také Peter Demetz pocházející z významné česko-německo-židovské rodiny, který se po válce usadil v USA, kde se stal uznávaným literárním vědcem a germanistou.

Výstavu, která potrvá do 22. března, uvede zástupce sdružení Paměť Jakub Straka.

 

Úterý 27.2.

14.00 Hlavní sál Senátu Parlamentu ČR,
Valdštejnské nám. 3, Praha 1

Konference Úloha vzdělávání při interpretaci moderních dějin

Záštita RNDr. Jitka Seitlová, místopředsedkyně Senátu PČR

Moderuje PhDr. Petr Kostka

Vystoupí:

     Dějiny na televizní obrazovce: Rodáci, Zdivočelá země, Volha.  Zajímá to ještě vůbec někoho?  

    •    Mgr. Karolína Fořtová, International women´s peace group: Edukace dětí v humanistických a mírových hodnotách prostřednictvím výtvarné tvorby. Představení výstavy obrázků českých a ukrajinských dětí zapojených do Mezinárodní mírové výtvarné soutěže

Smíchovské SPŠ a gymnázia: Holocaust není jen historie.

Události z druhé světové války je nutné si stále připomínat, abychom v budoucnu genocidnímu jednání předcházeli. Sice se zdá, že lidstvo je nepoučitelné, ale my to vzdávat nesmíme!

Součástí prezentace je virtuální prohlídka koncentračních táborů Auschwitz I. a Auschwitz II.Birkenau.

Speciální brýle pro virtuální realitu umožní spatřit reálný obraz toho, co se odehrávalo v koncentračních táborech.

Dramatický osud Blanky Čílové (95 let), která se v mládí zapojila do protikomunistického odboje, je založený na autentických rozhovorech a archivních materiálech. Strhující příběh zasazený do společensko-politického kontextu rozšiřuje čtenáři povědomí o historických souvislostech druhého a třetího odboje.

V Hlavním sále lze v rámci konference zhlédnout výstavu obrázků českých a ukrajinských dětí zapojených do Mezinárodní mírové výtvarné soutěže. 

Konference bude streamována.

Vstup na pozvánky.

18:00 Knihovna exilové a samizdatové literatury Libri prohibiti,

Senovážné náměstí 2, Praha 1

Jan Zajíc a další živé pochodně v roce 1969

V debatě bude přiblížen případ Jana Zajíce, který se zapálil 25. února 1969. Představeny budou také další méně známé tzv. živé pochodně. Historici objasní, jak tyto činy reflektovala společnost a režim i jaké tragické dopady měl protest těchto jedinců na jejich rodiny.

V debatě vystoupí historik a archivář Branislav Dorko, autor monografie o Janu Zajícovi, a historik Petr Blažek, který napsal monografii o živých pochodních v sovětském bloku a je autorem historické expozice v Památníku Jana Palacha. Debatu bude moderovat historik Kryštof Zeman.

 

Středa 28.2.

16.00 Knihovna na Vinohradech, Vinohradská 69, Praha 2

Pod záštitou radního městské části Praha 2 Ing. Jaroslava Šolce

Nezapomínejme na zločiny holocaustu

Vernisáž výstavy Helgy Hoškové- Weissové Obrázky z Terezína.

Helga Hošková-Weissová

Narozena 10. listopadu 1929.
V roce 1941 byla společně s rodiči deportována do koncentračního tábora Terezín. Zde formou psaní a kreseb zaznamenávala každodenní život. Přežila hrůzy Osvětimi, vrátila se domů.

Po válce vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou; pracovala v ateliéru monumentální malby Emila Filly, dále pak u Antonína Pelce a Aloise Fišárka.

Padesátá léta znamenala pro Helgu Hoškovou-Weissovou složité životní situace. Vykonstruované politické a antisemitské procesy vedly k dlouhému věznění manželovy katolické rodiny v komunistických lágrech.

Zážitky z války se výrazně projevily v její umělecké tvorbě.

V 60. letech se začala věnovat tématu holocaustu ve svém cyklu „Kalvarie“.

Její nejvýznamnější kniha „Deník 1938—1945“  byla přeložena do šestnácti jazyků a stala se světovým symbolem holocaustu a lidského utrpení.

Za své  dílo získala Helga Hošková-Weissová mnoho významných cen. V rámci 10. ročníku Mene Tekel jí byla ministrem kultury Danielem Hermanem předána resortní cena Dáma české kultury.

Sál Boženy Němcové

Úryvky z knihy Eriky Bezdíčkové Moje dlouhé mlčení přednese Michaela Mišková.

Erika Bezdíčková se narodila 26. září 1931 v Žilině do středostavovské židovské rodiny.

Harmonické dětství skončilo deportací do koncentračního tábora, kde se jako třináctiletá ocitla na osvětimské rampě tváří v tvář J. Mengelemu.

Rodiče zde byli zavražděni.

Přežila útrapy koncentračních táborů i pochodu smrti.

Ztratila domov.

Jako nezletilá více než dva roky sama putovala poválečnou Evropou.

Těžká doba jí přinesla mnoho dalších osobních traumat.

Přesto v sobě našla sílu, založila rodinu, vzdělávala se, stala se redaktorkou v Československém rozhlase i manažerkou brněnského Výstaviště.

Až po padesáti letech se rozhodla vyprávět o hrůzách totalitních režimů.

Předávala své svědectví dětem na školách a vydala autobiografickou knihu Moje dlouhé mlčení.

V roce 2019 jí byla na festivalu Mene Tekel předána cena Dáma české kultury.

O rok později zemřela.

Komorní program svými tematickými písněmi doprovodí harmonikářka Eva Lucie Doušová.

Na závěr neformální diskuse a malé pohoštění.

Výstava potrvá do 14. března.

 

Čtvrtek 29.2.

16.00 Muzeum Policie ČR, Ke Karlovu 453/1, Praha 2 

Nenávist smrtí nekončí

Bude představen realizovaný  projekt k identifikaci míst uložení nevydaných ostatků popravených a zemřelých politických vězňů z let 1948 — 1965. Tento projekt vznikl ve spolupráci Kabinetu dokumentace a historie Vězeňské služby ČR s Národním archivem Praha. Uskutečnil se v letech 2017 — 2021 v rámci specifikace vědeckovýzkumné potřeby resortu ministerstva spravedlnosti ČR. Šetření bylo zaměřeno na věznice v Praze a Brně a trestní ústavy ve Valdicích, Plzni a na Mírově. Výsledkem projektu je jmenovitý přehled odpůrců komunismu, kteří byli popraveni nebo zemřeli v uvedených vězeňských zařízeních a dohledaná místa uložení jejich ostatků. Součástí akce je obrazová prezentace.

Připravili PhDr. Alena Šimánková, Národní archiv a PhDr. Aleš Kýr a Alena Kafková, Kabinet dokumentace a historie Vězeňské služby ČR.

 

Pátek 8.3.

15.00 Vrchní soud, Praha 4

Rekonstrukce politického procesu Glomb a spol. aneb ilegální skupina Blesk

Připravili: prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc., Mgr. Tereza Blažková, Ph.D., Právnická fakulta UK; studenti a absolventi Právnické fakulty UK;
režisér Vít Mazánek, 11:11 Production.

Odborná spolupráce: PhDr. Alena Šimánková, Národní archiv; PhDr. Aleš Kýr, Kabinet dokumentace a historie VS ČR; Ústav pro studium totalitních režimů.

 
 
https://