V roce 1978 absolvovala obor dramaturgie/scenáristika na filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze.
V letech 1980—1985 působila jako dramaturgyně divadelních souborů v Pražském kulturním středisku. Autorka filmových scénářů, literárních povídek, odborných recenzí, dramatizací pro Čs. rozhlas.
Od roku 1985 do 1995 pracovala v redakci DILIA; v devadesátých letech jako šéfredaktorka. Redigovala studijní Informativní edici, původní českou tvorbu, divadelní hry pro děti a mládež, překlady z německy mluvících zemí. Editorka projektu Mínus 21- od 1990 vydávání divadelních her ineditních autorů, průběžná publicistická tvorba.
V letech 1991—1995 dramaturgická spolupráce s divadlem pro děti a mládež, například na projektech „Terč — interaktivní iniciativa pro školní mládež“, František Pavlíček — Malá mořská víla, Babička, Josef Lada — Rohatá princezna, Václav Neckář — Kocour v botách a další.
Souběžná novinářská a literární činnost.
V roce 2003 vydalo nakladatelství Littera její knihu pohádek pro děti z dětských domovů „Hejhula hum, otevři dům!“ s ilustracemi Ivany Rakoušové.
Spoluzakladatelka a jednatelka občanského sdružení Umění bez bariér, které vzniklo v roce 1998 při příležitosti pořádání stejnojmenného mezinárodního festivalu. Sdružení projektuje a organizuje kulturní a vzdělávací programy reflektující aktuální témata společnosti.
Od roku 1996 pracuje jako odborná redaktorka, v jejíž gesci je sociální a zdravotní tematika, kultura, památky, školství, neziskový sektor.
V roce 1970 absolvoval divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze.
Působil v Divadle Za branou, v Národním divadle, v Divadle Na Vinohradech, v Divadle Na zábradlí, v Divadle Radar, v Divadle Jaroslava Průchy a na dalších scénách. Režisér a herec, autor literárních adaptací, překladatel.
V roce 1988 režíroval vlastní dramatizaci Haškova Švejka v Bělehradě v divadle Na Terazijama, scénografie Miroslav Melena — návrh byl vystaven na Pražském Quadriennale.
V roce 1988 založil a vedl Pražskou hereckou společnost, která se později transformovala do Pražské umělecké společnosti.
Autor a producent kulturních, společenských a humanitárních projektů v ČR, v Rakousku a v USA — Dny Prahy ve Vídni, festival Umění bez bariér, Svatováclavský večer s udělováním svatováclavských medailí, Pocta záchranářům atd.
V roce 1990 na základě výběrového řízení jmenován do funkce ředitele Divadla na Starém Městě, kde působil do roku 1995.
V roce 1996 obdržel od vídeňské radnice ocenění „Rathausmann“ za rozvoj kulturních a společenských styků mezi Prahou a Vídní.
V roce 2002 inicioval a organizoval na počest záchranářů, kteří zahynuli při teroristickém atentátu na WTC, koncert Solidarity a díkůvzdání v newyorkské Carnegie Hall.
V roce 2007 oceněn medailí III. odboje Konfederací politických vězňů ČR.
Spoluzakladatel a předseda občanského sdružení Umění bez bariér.

Na snímku Daniela a Jan Řeřichovi po závěrečné bohoslužbě společně s Radkou Kozlovou, vnučkou politického vězně JUDr. Karla Hutaře, a jejím manželem.