Info pro školy

Verze pro tisk

Nabídka programů pro školy

V rámci jedenáctého ročníku mezinárodního projektu Mene Tekel nabízíme programy vhodné pro výuku Historie, Základů společenských věd a analogických předmětů. Cílem je přiblížit novodobé dějiny prostřednictvím individuálních svědectví pamětníků významných událostí či historických mezníků dvacátého století. Programy jsou koncipovány se záměrem iniciování reflexe a debaty směřující k pochopení naší nedávné minulosti a jejího kritického zhodnocení.

Čtvrtek 2. března 10.00 hod. Kino Ponrepo, Bartolomějská 11,  Praha 1

Program pro školy připravil spolek Dcery 50. let.

Okřídlená svoboda

Co je svoboda? Mnohokráte okřídlený výraz, touha po něčem, vidina svobodného žití. Letošní téma festivalu Cesty ke svobodě bylo mementem utiskovaných rodin za totality.

1. Vypravěčská inscenace složená z autentických příběhů vykresluje dobu takovou, jaká skutečně byla. Vypravěčky zavedou studenty do prostředí nesvobody a představí pocity podobně starých i mladších dětí v období 50. let dvacátého století. Uvedou příběh DCERY a její strastiplné cesty do sousední svobodné země. Inscenace byla nazkoušena metodou storytellingu a vyprávět bude Eva Burešová s Bárou Schneiderovou.

2. Autentické vyprávění DCERY Hany Truncové, která pomáhala kamarádům při cestě za svobodou, za což ji čekalo několik let vězení. 

3. Filmový dokument „Děti 50.  let“  určený pro školy, natočený studenty z oboru Audiovizuální tvorba Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Ve filmu vystupují děti 50. let Helena Kunstová, Jaroslava Matoušková a Petr Melichar, popisující své prožitky a traumata, způsobené nedobrovolným odloučením rodiče.

Na závěr programu se předpokládá beseda zúčastněných.

Vstup zdarma. Z důvodu kapacity sálu a koordinace míst je nutné účast předem zajistit na e-mailu: D.rerichova@seznam.cz nebo info@menetekel.cz

Doprovodný program v rámci volnočasových aktivit

Ambit kláštera Panny Marie Sněžné, Praha 1, Jungmannovo nám. 18

Mezigenerační výstavní projekt Cesty víry, cesty ke svobodě

Libreto a realizace výstav: MgA. Daniela Řeřichová, Mgr. Jan Řeřicha a Mgr. Michal Kuchta.

Výstava Diktatura versus naděje. Pronásledování římskokatolické církve v Československu 1948-1989

Připravili: Archiv Kanceláře prezidenta republiky, Ústav pro studium totalitních režimů

Autorský kolektiv: Mgr. David Lorenc, Archiv Kanceláře prezidenta republiky, PhDr. Petr Koura, Ph.D., Filozofická fakulta UK, PhDr. Alena Nosková, Národní archiv, PhDr. Jan Stříbrný, Česká křesťanská akademie, doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D., Historický ústav Akademie věd ČR, PhDr. Alena Šimánková, Národní archiv, PaedDr. Vladimíra Vaníčková, Archiv Kanceláře prezidenta republiky, Stanislava Vodičková, DiS., Ústav pro studium totalitních režimů

Základním záměrem výstavy je jednak zmapování šíře perzekuce církve totalitním režimem v Československu a postižení mocenských nástrojů i konkrétních metod, užívaných k likvidaci církevního, respektive duchovního života společnosti, jednak způsoby, jak církev těmto tlakům čelila.

Výstava je součástí dlouhodobého výstavního projektu, jehož první díl zachycuje 50. léta dvacátého století, zatímco druhá část se věnuje letům šedesátým až osmdesátým. Velkorysý výstavní koncept zahrnuje řadu podnětů k zamyšlení nad úlohou duchovních tradic v životě národa.

Výstavy Rodák, který měl být zapomenut a Věřím, že můj krátký život nebyl nadarmo

Připraveno ve spolupráci se spolkem Paměť
Libreto a koncepce: Jan Růžička, Petra Chalupová
Grafické zpracování: Kristýna Franková
Realizace: Biskupství brněnské a Římskokatolická farnost Starovičky

Výstavy jsou věnovány životním osudům a mučednické smrti kněží Jana Buly a Václava Drboly.

Václav Drbola patří k významným osobnostem brněnské diecéze. V době kněžské služby se kvůli své víře a tomu, jak ji žil, dostal do konfliktu s  komunistickou diktaturou. V roce 1951 byl nezákonně odsouzen v  inscenovaném soudním procesu a krátce nato popraven. Nebyl však jediným knězem, jehož život skončil za dramatických okolností v souvislosti s  babickým případem.

Několik měsíců poté se na popravišti uzavřela také životní cesta Jana Buly. Oběti komunistického režimu měly být zapomenuty.

Po roce 1989 však byli Jan Bula a Václav Drbola soudně rehabilitováni a v  novém tisíciletí bylo zahájeno jejich beatifikační řízení, po jehož ukončení by měli být prohlášeni za blahoslavené.

Životu a mučednické smrti páterů Jana Buly a Václava Drboly od Babic se věnuje kniha historiků Miroslava Kasáčka a Luďka Navary A přece budu blízko.

Je třicátého dubna 1951. Pro faráře Jana Bulu si do Rokytnice na Třebíčsku přijíždí tajná policie. Čeká ho cesta do vyšetřovny v Jihlavě, kruté mučení a v květu 1952 poprava. Stejný osud stihne i faráře Václava Drbolu, který předtím bude rovněž brutálně mučen. Drbola je zatčen sedmnáctého června 1951 na faře v Babicích. Je to osudové místo, hned vedle se nachází škola, do níž o několik týdnů později vniknou ozbrojení muži a zastřelí tři místní funkcionáře. Přestože Drbola i Bula jsou v  době tragédie již ve vězení, budou za útok souzeni. Stejně jako další: odsouzených nakonec bude více než sto, z toho jedenáct dostane trest smrti.

Publikaci doprovází bohatá obrazová příloha.

Výstava Tváře Cejlu

Připravili: Miroslav Kasáček a Luděk Navara, spolek Paměť

Výstava je věnována lidem, kteří byli kvůli svému přesvědčení po roce 1948  perzekvováni, vězněni nebo dokonce popraveni totalitním režimem v nechvalně známé brněnské věznici na Cejlu 71.

Představuje silné příběhy vězňů, mezi nimiž byli americký germanista a literární vědec Peter Demetz, básníci a spisovatelé Jan Zahradníček, Václav Renč, Bohumil Robeš či Zdeněk Rotrekl nebo první předseda Ústavního soudu ČR Zdeněk Kessler.

Výstava je součástí česko-rakouského projektu „Brána ke svobodě“, na němž spolek Paměť spolupracuje s městem Mikulov a  mnoha dalšími partnery.

Výstava Mise Sibiř

Libreto, koncepce a zpracování: Asociace Jauniems
Připraveno ve spolupráci s Velvyslanectvím Litevské republiky v ČR

Výstava reprezentuje stejnojmenný projekt o historickém významu masivních deportací litevských občanů po anexi Litvy Sovětským svazem dne 14.  června roku 1941.

Již během prvních dvou dnů transportů a  represí se změnily životy více než 17 tisícům Litevců. Celkem bylo z Litvy deportováno kolem 300 tisíc lidí — téměř desetina tehdejší populace —,  z nichž více než 156 tisíc zmizela v lágrech sibiřského gulagu.

Asociace Jauniems před deseti lety zahájila projekt Mise Sibiř, jehož účastníky jsou mladí lidé, mapující stopy litevských exulantů. Výsledkem bádání čtrnácti expedic je nejen více než stovka pietně upravených a  zdokumentovaných pohřebišť, ale také procesy vyhledávání pozůstalých po  obětech deportací, záznamy svědectví a prezentace objevů pro veřejnost.

Pozoruhodný projekt zpřítomňování minulosti dosáhl mezinárodních rozměrů a přináší mimořádné svědectví z hlediska historie i mravního kodexu.

Výstava Cesty ke svobodě

Vybrané práce účastníků výtvarné soutěže základních a základních uměleckých škol v oborech volná tvorba a fotografie.

Připraveno ve spolupráci se spolkem Umění bez bariér. Spolupracovali: Ivana Fašianoková Rakoušová, Miroslav Lédl, Daniela Řeřichová a pedagogové výtvarné výchovy.

Oceněná díla, vyhodnocená odbornou porotou, symbolizují hlavní záměr projektu MT směrem ke vzdělávání a poznávání historie v nejširších společenských souvislostech.

Výstava je otevřena od 27. února do 9. března denně od 10 do 18 hodin, vstup volný

 

**************

 

Vyhlášen jedenáctý ročník výtvarné soutěže Mene Tekel

Organizátoři mezinárodního projektu proti totalitě Mene Tekel vyzývají k účasti na jedenáctém ročníku výtvarné soutěže s tématem Cesty ke svobodě.

Téma reflektuje poslání festivalu Mene Tekel s cílem podnítit mladou generaci k zamyšlení nad otázkami existence každého člověka v širším kontextu historických i soudobých událostí. Vyhlašovatelé zadáním nepřímo odkazují k Všeobecné deklaraci lidských práv a svobod, přijaté v Helsinkách Valným shromážděním OSN v prosinci 1948, a umožňují tak uchopit téma způsobem adekvátní znalostem, prožitkům, názorům a osobnostnímu profilu účastníků.

Termín uzávěrky je 15. ledna 2017

Soutěžní práce posoudí odborná porota, která vyhodnotí nejúspěšnější díla a umožní jejich prezentaci v době konání festivalu. Soutěžní práce zůstávají majetkem tvůrce a budou po skončení akce vráceny autorům.

Soutěž probíhá ve dvou disciplínách:

Soutěžní práce musí být čitelně označeny s uvedením názvu díla, jména a věku autora, vedoucího pedagoga, školy a kontaktního spojení.

Řádně označené soutěžní práce je třeba doručit nejpozději 15. ledna 2017 na adresu vyhlašovatele: Umění bez bariér, Mgr. Jan Řeřicha, Náplavní 7, 120 00 Praha 2.

O výsledku hodnocení odborné poroty budou laureáti včas informováni, aby se mohli dostavit k převzetí ocenění na vernisáži mezinárodního výstavního projektu v rámci XI. ročníku festivalu Mene Tekel.

Slavnostní vernisáž se uskuteční v pondělí 27. února 2017 ve 13.00 hod. v ambitu kostela Panny Marie Sněžné při klášteře Řádu menších bratří — františkánů, Praha 1, Jungmannovo náměstí 18 (metro B, stanice Můstek).

 

Oceňování dětí-autorů vítězných prací a vybrané práce účastníků výtvarné soutěže základních uměleckých škol v oborech volná tvorba a fotografie je možné si prohlédnout ve fotogalerii z vernisáže mezinárodního výstavního projektu Kde domov můj… v ambitu kláštera Panny Marie Sněžné.

 


 

Soubory ke stažení

Pro stáhnutí klikněte na odkaz pravým tlačítkem a z nabídky vyberte Uložit odkaz jako...