https://
Bedřich Barták — Rytíř české kultury 2019 in memoriam
Koncem září 1950, těsně před složením poslední zkoušky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, byl zatčen a následně Státním soudem za „velezradu“ odsouzen na dvanáct let těžkého žaláře do jáchymovských uranových dolů. Bedřich Barták byl propuštěn za deset let při prezidentské amnestii v r. 1960.
Po příjezdu vlaku v Osvětimi došlo k oddělení mužů a žen, tehdy jsem naposledy viděla svého tatínka. Na rampě v Birkenau mě při selekci odtrhli od maminky, která šla přímo do plynové komory. Okamžik, kdy šla na smrt, zatímco já jsem zůstala naživu, byl a je stálým traumatizujícím prožitkem.
Narodil se 26. září 1971 v Praze. Pochází z věřící rodiny, dědeček byl politickým vězněm. V roce 2006 založil o.p.s. ETELA pomáhající dětem se zdravotním nebo sociálním handicapem. Během 12 let ETELA podpořila stovky dětí v celkové částce téměř deset milionů korun.
Narodila se jako Helena Bursíková 14. července 1936 v Praze v kosmopolitní rodině, která byla perzekvována pro svůj židovský a posléze i pro „kapitalistický původ”. Výsledky desetiletého bádání, živých rozhovorů i faktografie pod názvem Dědictví je komplexním a zároveň velice sugestivním pohledem na dějiny soužití komunistické diktatury s křesťany. V roce 2009 olomoucký arcibiskup Jan Graubner vyznamenal spisovatelku a křesťanskou aktivistku Helenu Havlíčkovou medailí Svatého Jana Sarkandra.
Historik a spisovatel Zdeněk Kalista se narodil 22. července 1900 v Benátkách nad Jizerou v respektované učitelské rodině. Vystudoval historii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako jeden z žáků Josefa Pekaře, jemuž později věnoval svoji monografii. Po roce 1948 musel z univerzity odejít. V roce 1951 byl zatčen a o rok později ve vykonstruovaném monstrprocesu se Zelenou internacionálou odsouzen na 15 let. Rok po odsouzení bylo ministerstvem informací a osvěty nařízeno vyřadit všechny publikace, na nichž byl jako autor uveden Zdeněk Kalista, Josef Knap, František Křelina, Václav Prokůpek a Jan Zahradníček.
Karel Kryl se narodil 12. dubna 1944 v Kroměříži. Otec i dědeček byli uznávanými knihtiskaři, s nimiž spolupracovali Jakub Deml, Bohuslav Reynek, Jan Zahradníček, Cyril Bouda, Václav Špála, Jan Zrzavý a mnozí další. V Německu se stává spolupracovníkem rádia Svobodná Evropa. V dalších dvou desetiletích koncertuje, vydává LP desky, píše poezii. Vytváří linoryty, kresby, karikatury, olejomalby a koláže.
Libor Pešek, jeden z nejvýznamnějších českých a světových dirigentů, se narodil 22. června 1933 v Praze. Při příležitosti státní návštěvy britské královny Alžběty II. v České republice v roce 1996 obdržel Řád britského impéria. Téhož roku byl jmenován čestným členem Univerzity v hrabství Lancashire v Prestonu. V roce 1997 získal prestižní Cenu Classic a z rukou prezidenta Václava Havla Medaili Za zásluhy I. stupně.
Vrchní zemský rabín, dramatik, spisovatel, scenárista, náboženský myslitel, bývalý chartista a disident. Od roku 1970 pracoval jako ineditní autor manuálně a jako prodavač tisku, po podpisu Charty 77 byl propuštěn a následně byl zaměstnán jako topič. Inicioval v okruhu svých přátel, kteří se scházeli v kavárně Arco a na kroužku biblické hebrejštiny, vydávání literárně-filozofického časopisu Kalendář. Vydávání této samizdatové edice a překladatelský kroužek ukončil v roce 1983 nucený odchod do Německa.
Válovy se zařadily mezi nejvýraznější osobnosti českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století. 21. srpen 1968 zasáhl do osudů celé země, sestry Válovy nevyjímaje. Jejich jména zmizela z veřejnosti, na dlouhá léta byly vystaveny existenčním problémům. Po roce 1989 se sestrám Válovým dostalo zaslouženého uznání. Za své malířské dílo byly v roce 1994 oceněny rakouskou prestižní cenou J. G. Herdera a jejich obrazy se od začátku 90. let staly součástí mnoha významných českých i zahraničních výstav, například v Německu, Velké Británii, USA.
Do mého osudu tvrdě zasáhla restrikce středních škol po atentátu na Reinharda Heydricha v roce 1942. Navíc v roce 1944 přišlo totální nasazení do továrny na letadla. V roce 1952 jsem byl zatčen a mým domovem se stala vlhká sklepní cela v Bartolomějské, později Pankrácká věznice. Rozsudek zněl 14 roků. Po věznění na Mírově mě čekal Jáchymov. V lednu byla naše parta poslána do tábora „L“ na vybudování základu pro obří drtič. Pro několik z nás to bylo likvidační.
Narodil se 18. prosince 1945 do rodiny majitele vápencového lomu a Vápenky v Měrotíně u Olomouce. V roce 1948 byla firma znárodněna a rodina označena za nepřátele socialismu a vystěhována. Ladislav Vitoul svou mecenášskou činnost velkou měrou směřuje také na pomoc lidem v těžké životní situaci. Mimo jiné podporuje onkologické centrum v Ješově, Domov sociálních služeb pro muže s mentálním postižením v Nových Zámcích u Litovle, pomáhá paralympionikům.Tisknuto z: www.menetekel.cz