Karel Kryl

Rytíř české kultury 2019 in memoriam

Písničkář, básník, výtvarník, publicista.

Karel Kryl se narodil 12. dubna 1944 v Kroměříži. Otec i dědeček byli uznávanými knihtiskaři, s nimiž spolupracovali Jakub Deml, Bohuslav Reynek, Jan Zahradníček, Cyril Bouda, Václav Špála, Jan Zrzavý a mnozí další.

V dubnu 1950 jsou tiskařské stroje před očima celé rodiny rozmláceny krumpáčem a palicemi. Rozsáhlou cennou sbírku bibliofilií nechá odvézt ministr Václav Kopecký. Rodina obdrží 1063 korun za železný šrot.

Brutálnímu zásahu komunistické moci je přítomen Karel s rodiči i sourozenci.

Po letech perzekuce se Krylovi stěhují zpět do Nového Jičína. Karel je přijat na keramickou školu v Bechyni. Po maturitě je zaměstnán v továrně v Teplicích. Píše poezii, zakládá malé autorské divadlo. V letech 1963-65 absolvuje vojenskou službu.

Následně vystupuje v klubech, spolupracuje s rozhlasovými studii. Na svém kontě má skladby, jež se stanou legendou: Pieta, Anděl, Salome, Morituri te salutant, Veličenstvo kat a Píseň Neznámého vojína.

První vydanou písní je Nevidomá dívka, kterou v roce 1968 nahrála skupina The Bluesmen v interpretaci Hany Ulrychové.

21. srpna 1968 se zachvěje země. Karel Kryl bolest i vzdor vepíše do šesti slok, které se stanou hymnou protiokupačního vzdoru.

Píseň Bratříčku, zavírej vrátka rezonuje s náladou ve společnosti a Kryl následně odehraje desítky koncertů. Po upálení Jana Palacha v lednu 1969 komunistická represe nabývá obludných rozměrů. Karel Kryl odjíždí koncertovat do Norska, neboť doma má zákaz vystupování. Po návratu se v srpnu účastní masových demonstrací, které jsou potlačeny vojenskou silou.

V září 1969 odjíždí na festival do Burg Waldecku a požádá o azyl. Nikdy se ale nevzdá československého občanství.

V Německu se stává spolupracovníkem rádia Svobodná Evropa. V dalších dvou desetiletích koncertuje, vydává LP desky, píše poezii. Vytváří linoryty, kresby, karikatury, olejomalby a koláže.

Začátkem listopadu 1989 se účastní festivalu nezávislé kultury v polské Wroclawi, kde spolu s dalšími československými písničkáři patří mezi největší hvězdy.

Ve východní Evropě se hroutí komunistický režim. Krylovi je umožněno díky sociálnímu vízu přicestovat 30. listopadu na pohřeb matky.

Na Koncertu pro všechny slušný lidi 3. prosince ve Sportovní hale dostává do varu 15 tisíc diváků, kteří zpívají jeho písně. Triumfální vystoupení je pro něj největší morální satisfakcí.

Hektická devadesátá léta přinášejí mnoho radosti i pochybností. Básník s kytarou Karel Kryl nemlčel v exilu a nemlčí ani ve svobodné zemi. Koncertuje, komentuje společenské dění, píše skladby, ilustruje své knihy.

Umírá 3. března 1994.

Tisknuto z: www.menetekel.cz