František Ambrož Stříteský

Narozen 9. prosince 1912 v Horním Újezdě, zemřel 16. prosince 1989 v Litomyšli.

Ještě jako chlapec ztratil otce. Z jeho pěti sourozenců čtyři zemřeli v dětství.

V letech 1928—1936 student litomyšlského gymnázia s úmyslem stát se piaristou. V letech 1937—1939 studoval na Teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a po jejím uzavření pokračoval ve studiu v bohosloveckém semináři pražské arcidiecéze. Dne 30. října 1940 složil slavné řádové sliby. Po skončení studií byl 28. června 1942 vysvěcen na kněze.

V letech 1942—1945 vyučoval na pražských školách. Od počátku roku 1943 byl kaplanem v kostele sv. Jindřicha v Praze. V září 1945 se stal rektorem piaristické koleje v Litomyšli a druhým kaplanem místního děkanství. Od roku 1945 vyučoval na gymnáziu a mezi studenty se stal uznávanou a respektovanou autoritou. V prosinci 1947 byl ustanoven zatímním profesorem náboženství. Ve dnech 10. a 11. června 1947 složil v Praze profesorské zkoušky. Byl členem lidové strany, oblastním duchovním rádcem Junáka, konzervátorem památkové péče, členem kulturní komise MNV v Litomyšli a po krátký čas také ONV Litomyšl.

V rámci vykonstruovaného monstrprocesu se studenty litomyšlského gymnázia byl v říjnu 1950 odsouzen ve 24 členné skupině za velezradu a odsouzen k 25 letům vězení.

Pobýval ve věznicích v Chrudimi, v Písku, na Borech, v Pardubicích, na Pankráci, v Jičíně, na Mírově, ve Tmavém dole u Rtyně, v Ruzyni, v Olomouci. Brány mírovské věznice opustil 11. května 1960. Ve vězeních strávil 10 let a 2 měsíce, z toho rok a půl v naprosté izolaci.

Po propuštění se vrátil do Litomyšle a začal pracovat v zahradnictví. Vedení podniku jej začalo využívat jako překladatele odborné literatury — kromě latiny a řečtiny ovládal totiž také němčinu, angličtinu, francouzštinu, italštinu a ruštinu.

V roce 1968 se stal dokumentačním pracovníkem Výzkumného a vývojového ústavu technického skla v Praze. Tam pracoval až do svého odchodu do penze v roce 1972. Téhož roku byl jmenován osobním tajemníkem kapitulního vikáře královehradecké diecéze. Tři roky před tím, 24. února 1969, byl generálem řádu piaristů jmenován nejvyšším představeným (provinciálem) českomoravské provincie. Tím zůstal až do své smrti.

Zdroj: M. Boštík — Monstrproces „Stříteský a spol.“

Tisknuto z: www.menetekel.cz