8. 1. 2016 v 10.19
Letošní téma festivalu se promítne i do volby případu, který režisér Jan Řeřicha zpracovává společně s posluchači Právnické fakulty UK. Hlavními protagonisty procesu jsou studenti litomyšlských škol, kteří po nástupu komunistické moci odmítali zpolitizování Junáka a další brutální zásahy do základních lidských práv. Za pomoci respektované osobnosti duchovního a společenského života F. A. Stříteského, rektora piaristické koleje v Litomyšli, veřejně projevovali nesouhlas s nedemokratickým vývojem po únoru 48, čímž si vysloužili pozornost Státní bezpečnosti. Výsledkem bylo obvinění 24 osob „ze spolčování se navzájem i s jinými osobami za účelem zničení nebo rozvrácení lidově demokratického zřízení zaručeného ústavou“. Nejmladšímu z devíti mladistvých bylo šestnáct let. Více uvnitř článku…
V souladu s tehdejší mocenskou ideologií bylo prvotním cílem veřejného procesu s litomyšlskými studenty rozvrácení skautské organizace a ukázka toho, že v pozadí třídního boje stojí církevní představitelé řízení z Vatikánu.
Soud se uskutečnil 9.-11. října 1950 ve Smetanově domě a povinně se jej účastnili zástupci studentů ze všech středních škol z Pardubického kraje, byly nahlas čteny petice žádající exemplární potrestání obviněných a zfanatizovaná veřejnost hrubě urážela obviněné. Osmi obžalovaným hrozil trest smrti, nakonec se rozsudky pohybovaly mezi půlročním odnětím svobody až po 25 let (rektor F. A. Stříteský). Většina obviněných byla zároveň odsouzena ke ztrátě veškerého majetku a ztrátě občanských práv na několik let. Nezletilí byli umístěni v Ústavu pro mladistvé v Zámrsku, ostatní si odpykávali trest v různých věznicích. Rektor F. A. Stříteský byl propuštěn po deseti letech, z toho rok a půl prožil v naprosté izolaci.
Mravní devastaci společnosti a všudypřítomnou atmosféru strachu dokresluje fakt, že vedení gymnázia se vzápětí po vynesení rozsudků rozhodlo vyloučit obviněné studenty ze všech škol třetího stupně a znemožnit jim tak přístup k dalšímu vzdělávání po odpykání trestu. Oběti údajné velezrady tak byly potrestány i po propuštění na svobodu. S cejchem politických vězňů byli celá desetiletí perzekuováni, nesměli vykonávat kvalifikovaná zaměstnání a žít život podle svých představ.
Právní rehabilitace se všichni účastníci litomyšlského procesu dočkali v roce 1990.
Tisknuto z: www.menetekel.cz