Sandra Kalniete
Sandra Kalniete se 
narodila v roce 1952 v Toguru, 400 km severně od Novosibirsku, kam byla její rodina deportována spolu s dalšími 15 tisíci Lotyšů v roce 1941, rok po obsazení Lotyšska sovětskou armádou. Její rodině bylo dovoleno vrátit se do Lotyšska až v období chruščovovské oblevy v roce 1957, plně rehabilitována byla až v období nezávislosti v letech 1990-91. Sandra Kalniete vystudovala dějiny umění a později mezinárodní vztahy v Leedsu a Ženevě. Na konci osmdesátých let byla jedním z lídrů Lidové fronty, která prosazovala nezávislost Lotyšska na Sovětském svazu. Od roku 1990 působila jako diplomat — od roku 1993 jako velvyslankyně při OSN v Ženevě, poté jako velvyslankyně Lotyšska ve Francii a při UNESCO. V listopadu 2002 se stala ministryní zahraničních věcí Lotyšska a v rámci této funkce rovněž zasedala v Konventu Evropské unie.
Kniha Sandry Kalniete V plesových střevíčkách sibiřským sněhem je vzpomínkovou a dokumentární prózou, v níž se informace doložené archivními prameny mísí s popisem hlubokých vnitřních prožitků jejích a především členů její rodiny, kteří ve vyhnanství na Sibiři zakusili na vlastní kůži „výdobytky nejpokrokovějšího světového systému“. Přestože tato historie je dnes již v hrubých obrysech známá, její drobná zákoutí budeme zřejmě objevovat ještě dlouhá léta.
