Ve středu 24. února v rámci Dne Německa se v kapli sv. Jana, Obec křesťanů, Na Špejcharu 3, Praha 7 (stanice metra A-Hradčanská), uskuteční od 19.00 hodin premiéra a zároveň jediné představení „Zpívám, abych nekřičela“. Vystoupí významný německý skladatel a saxofonista Uwe Steinmetz, který svými vlastními skladbami, vytvořenými na motivy strhující knihy Boženy Jíšové „Krásná němá paní“, umocní autentické svědectví o životě mladých žen uvězněných komunistickým režimem. Úryvky z pozoruhodného literárního a historicky cenného díla básnířky a politické vězeňkyně Boženy Jíšové zazní v citlivé interpretaci herečky Michaely Miškové. Připravila Daniela Řeřichová.
Saxofonista a skladatel Uwe Steinmetz absolvoval mistrovské kurzy a semináře, od roku 1996 studoval jako stipendista hudební školu „Hanns Eisler“ v Berlíně, „Swiss Jazz School v Bernu“ a v prestižním „New England Conservatory of Music“ v Bostonu.
V roce 1999 působil na „Kodaikanal International School“ v Tamil Nadu, studoval kořeny zdejší hudby a realizoval koncerty s indickými hudebníky. Od roku 1995 koncertuje Uwe s vlastními skladbami v různých formacích současného jazzu v Německu, Švýcarsku, Rakousku, Francii, USA, Indii, Etiopii a Koreji. Skládá hudbu pro velké i komorní orchestry, v roce 2002 založil U-kvartet.
V širokém rámci world music se pracovně setkává s brazilskou kapelu BABOU (Rio de Janeiro), kytaristou Peterem Griggsem, New York, saxofonistou Samem Ponou (Johannesburg) a mezi trvalé indické spolupracovníky patří dětský sbor Shillong.
Uwe Steinmetz získal za své cílevědomé úsilí upozornit uměleckými prostředky na bohatost a rozmanitost kulturního dědictví různých národů řadu ocenění včetně „Theodor Fontane Prize 2000" od Asociace Science Foundation, první cenu jako nejlepší sólista v soutěži European Jazz v Getxo v roce 2001 a v roce 2008 byl oceněn jako osobnost Jazz Art Ensemble v Dolním Sasku.
Božena Kuklová-Jíšová (nar. 1929), za protistátní činnost byla v roce 1954 i s manželem odsouzena na deset let do vězení, odkud se vrátila v roce 1960 v rámci tzv. velké amnestie. Pracovala pak jako uklízečka na stavbě, dělnice v továrně a později jako sociální pracovnice.
Od dívčích let psala verše, které byly uveřejňovány pouze v emigrantských časopisech, byl to zejména MUKL.
V roce 1996 jí vydalo nakladatelství ARSCI sbírku „Verše psané za mříží“ a v roce 2002 knihu „Krásná němá paní“. Jedná se o autentické svědectví osudů politicky vězněných žen z celého tehdejšího Československa: vysokoškolských učitelek, kulaček, dělnic, žen v domácnosti i řádových sester.
Velmi citlivé literární zpracování je nejen strhující četbou o ženském vězeňství komunistické éry, ale navíc představuje významný dokument o novodobé historii naší země.
Redakce: MK