Zora Dvořáková

Historička, spisovatelka a výtvarnice

Narodila se 15. prosince 1934 v Kladně.

Její otec jako jeden z vedoucích sekretářů YMCA byl po roce 1948 pronásledován.

Zora Dvořáková navzdory politické perzekuci vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a pracovala v oblasti památkové péče. Současně připravovala knihu o Masarykovi a českém politickém realismu, na jejíž vydání podepsala 10. července 1968 smlouvu s nakladatelstvím Melantrich. Tento záměr zlikvidovaly události z 21. srpna. S počátkem normalizace byla v roce 1971 zbavena svého zaměstnání.

Její manžel byl v 50. letech jako politický vězeň v jáchymovských lágrech. Provdala se za něho po jeho návratu v roce 1962. V roce 1968 se podílel na založení Klubu 231 a svého zaměstnání byl zbaven rovněž v roce 1971. 

Zora Dvořáková v roce 1972 soudní cestou dosáhla zlikvidování paragrafu o ztrátě politické důvěry, který byl vůči ní uplatněn a nakladatelství Melantrich jí umožnilo vydání dalších knih, které v uplynulých letech připravila.

Je autorkou řady knih z oblasti literatury faktu, životopisných monografií i několika knih beletristických. Líčí v nich české kulturní a společenské dění 19. a 20. století spolu s životními osudy řady význačných osobností: J. V. Myslbeka, Josefa Zítka, výtvarné generace Národního divadla,  Miroslava Tyrše aj.

Po změně režimu mohla konečně vydat knihu o T. G. Masarykovi "Než se stal prezidentem" a   zaměřit se na problematiku protikomunistické rezistence. Vydala knihy "Z letopisů třetího odboje", "Smrt pro tři ministry", "Navzdory nenávisti a mstě — Z politických procesů 1952 až 1953", "Politikové na útěku — osudy změněné 25. únorem 1948".

Z knih o Miladě Horákové je to zejména reprezentativní a v mnohém objevná kniha "To byla Milada Horáková — ve fotografiích a dokumentech".

 Kniha "Popravení, kam jste se poděli?" zachycuje průběh ojedinělého výzkumu, který se snažil objasnit, co se stalo s utajovanými ostatky a urnami popravených politických vězňů z 50. let 20. století.

V současnosti vycházející kniha "Děsivý červenec 1950" líčí průběh všech 36 procesů, které tvořily monstrproces Milada Horáková a spol.

Je nositelkou několika literárních cen (E. E. Kische, Miroslava Ivanova, Vojtěcha Zamarovského), ceny města Kladna a Ceny za svobodu, demokracii a lidská práva.

Jako výtvarnice mohla své barevné plastiky vystavit poprvé v roce 1988, další výstavy mohla uskutečnit až po změně režimu.

Tisknuto z: www.menetekel.cz