Jiřina Štěpničková

Verze pro tisk

Divadelní a filmová herečka

Jiřina Štěpničková se narodila 3. dubna 1912  v Praze.

stepnickova-jirina-220px.jpgJiž při studiu na pražské konzervatoři  vystupovala v Osvobozeném divadle. Díky nevšednímu talentu byla i bez hereckého vzdělání v roce 1930 angažována do Národního divadla. Po šestiletém působení na naší první scéně přijala nabídku režiséra Jiřího Frejky a ve svých čtyřiadvaceti letech odešla do Vinohradského divadla, kde ztvárnila mnoho významných rolí.

V té době objevil její osobitý herecký projev československý film. Ještě před válkou Jiřina Štěpničková excelovala na jevišti v rolích výrazných ženských postav české dramatické tvorby, Viktorku z Babičky či Mrštíkovu Maryšu nevyjímaje.  Za titulní roli ve filmovém zpracování Maryši  získala Jiřina Štěpničková Státní cenu v oblasti filmu a snímek jako celek se dočkal uznání i na filmovém festivalu v Benátkách.

Na rozdíl od mnoha kolegyň se Jiřina Štěpničková odmítala přizpůsobit režimu, který se příčil jejímu přesvědčení.  Svou čest nezaprodala účinkováním v německých filmech během nacistické okupace a stejně tak se bránila akceptovat poměry, které nastaly po únoru 1948. 

Osudným se jí stal pokus o emigraci do Velké Británie v roce 1951. Jiřina Štěpničková se stala obětí provokace, byla zadržena na hranicích i s malým synem a obžalována ze špionáže a velezrady.

Na proces čekala v pražské vazební věznici více než rok. Samotku přežila jen díky silné vůli a každodennímu opakování textu divadelních rolí.

Dalších deset let pak strávila v nápravně pracovním táboře v Pardubicích.

Tragickými událostmi bylo poznamenáno také dětství jediného syna Jiřího, který byl na dlouhou dobu odloučen od matky a musel se vyrovnat s mnoha traumaty.

Po podmíněném propuštění na svobodu musela Jiřina Štěpničková čelit existenčním problémům.

Až díky odvaze vedení operetního souboru v Kladně,  který ji navzdory zákazu angažoval, se mohla vrátit na divadelní prkna.

Svou uměleckou dráhu zakončila Jiřina Štěpničková dvacetiletým působením na scéně pražského Realistického divadla.

Její výrazné herectví zaznamenala v této životní etapě filmová i televizní kamera. Za mnohé připomeňme psychologický snímek Hvězda (z roku 1969), Skřivánci na niti, Kladivo na čarodějnice či seriály Sňatky z rozumu nebo F. L. Věk.

Jiřina Štěpničková zemřela v Praze 5. září 1985.