O projektu

Verze pro tisk

Projekt proti totalitě Mene Tekel vznikl jako reakce na nezájem společnosti o osud politických vězňů padesátých let, ale i na absenci výuky o tomto období ve školském systému.

V letech 1948—1989 bylo z politických důvodů v naší zemi odsouzeno k nepodmíněnému trestu odnětí svobody 248 tisíc nevinných lidí. Trpěly nejen oběti politických procesů, ale také rodiny vystavené perzekuci, pronásledování, diskriminaci; byly ukradeny rodové majetky, děti odloučeny od matek a otců, zpřetrhány tradiční společenské vazby a pošlapána lidská práva.

Parlamentem ČR byl sice přijat zákon č. 198/93 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, ale jeho spíše proklamativní charakter nevytvořil podmínky pro uznání třetího odboje v praxi. Političtí vězni se stali nepohodlnou kapitolou novodobé historie.

Organizátoři

Autoři Daniela a Jan Řeřichovi z úcty k odkazu politických vězňů vytvořili otevřenou platformu pro autentická svědectví, uměleckou reflexi i odbornou analýzu doby komunistické diktatury. Ve spolupráci s Konfederací politických vězňů, která se stala morálním garantem projektu, se v roce 2007 konal první ročník festivalu, jehož název odkazuje k Bibli a proroctví o zodpovědnosti každého člověka za své činy. Mezi hlavní odborné spolupracující subjekty patří Univerzita Karlova, Ústav pro studium totalitních režimů, Ministerstvo kultury, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyNárodní archiv. Každoročně vstupují do programové skladby další erudované instituce či občanské iniciativy, reflektující záměr projektu, který je v evropském prostoru považován za zcela ojedinělý. Záštitu nad mezioborovým festivalem měl až do své smrti v roce 2015 prezident Mezinárodní asociace bývalých politických vězňů a obětí komunismu Inter-ASSO Jure Knezović.

Program a osobnosti

Festival se každoročně koná v termínu kolem neblaze proslulého data 25. února a během jednoho týdne se uskuteční zhruba třicet programů zohledňujících různorodost zájmových, sociálních a generačních skupin — výstavy, koncerty, filmové projekce, literární setkání, odborná kolokvia, besedy s pamětníky, autogramiády, interaktivní programy pro školní mládež, rekonstrukce politického procesu padesátých let aj.

Festival se vyprofiloval jako jeden z padesáti nejspěšnějších kulturních projektů v rámci hlavního města Prahy a diváci měli možnost se během uplynulých ročníků setkat s mnoha významnými osobnosti z domova i ze zahraničí. Ve zkratce lze připomenout investigativní lotyšskou režisérku Dzintru Geku, albánského vězně svědomí Tomora Aliku, zakladatele Muzea studené války v USA Garyho Powerse, chorvatského básníka a politického vězně Andriju Vučemila, kanadskou iniciátorku památníku obětem komunismu Zuzanu Hahn, švýcarské fotografy Savu HlavacekSimona Freye, kanadského jazzmana Eda Vokurku, německou skupinu U-musik, reprezentace z Litvy, Slovinska, Rumunska, Německa. Programově se záběr kulturně-vzdělávacího projektu Mene Tekel rozšiřuje směrem k totalitním režimům současného světa.