Šestý ročník Mene Tekel je ve znamení tématu „Armáda a totalita“, a proto byl po úspěšné spolupráci z minulých let opět osloven Vojenský historický ústav Praha. Jeho odborní pracovníci zpracovali pro mezigenerační projekt v Karolinu UK s názvem „Cesty ke svobodě“ mimořádně erudovanou výstavu „Perzekuce příslušníků československé armády po únoru 1948“. Autory jsou Ivo Pejčoch, Prokop Tomek, fotografie pocházejí z Vojenského historického ústavu Praha, Archivu bezpečnostních složek a z Národního archivu. Více uvnitř článku…
Československá armáda zůstala v únoru 1948 mimo politické dění. Komunistické straně Československa se do té doby nepodařilo získat v tomto zásadním mocenském nástroji rozhodující pozice. Proto již od února 1948 usilovala o zásadní personální změny, které by armádu komunistům bezvýhradně podřídily. Po počátečním propouštění do zálohy docházelo až za několik měsíců ve větší míře k provokacím, zatčením, procesům i popravám. Terčem nedůvěry se stali v prvé řadě vojáci, kteří prošli bojišti druhé světové války na Západě. Podle třídního výkladu byla Československá armáda na Západě označena za nástroj k zajištění zájmů československé buržoazie ve svobodném Československu a k obnovení předválečných poměrů.
Výstava, kterou uspořádal pod záštitou ministra obrany ČR Alexandra Vondry Vojenský historický ústav Praha a Mene Tekel, ukazuje příklady osudů perzekuovaných vojáků, kteří se nezřídka zúčastnili bojů jak na západní, tak i na východní frontě. Na padesát vojáků z povolání i z řad mužstva bylo popraveno. Další zemřeli při zatýkání nebo během výslechů. A konečně vojáci umírali z různých příčin i během věznění nebo na jeho následky.
Redakce: MK