Sokolové nadchli Prahu

Verze pro tisk

Vznik Sokola je datován do poloviny 19. století, kdy byly zakládány různé kulturní vlastenecké spolky ( Umělecká beseda, Hlahol či Svatobor), ale zároveň byla pociťována potřeba fyzické zdatnosti, kterou pěstovaly tělocvičné ústavy. Mezi ně patřil také český ústav Malypetrův — jedním ze cvičenců a později cvičitelů tu byl Miroslav Tyrš. Spolu s Juliem Grégrem připravili znění stanov nově vzniklé Jednoty pražské a předložili je na c. k. místodržitelství v prosinci 1861. 

Dne 16. února 1862 se konala ustavující ustavující valná hromada, na niž se dostavilo 75 členů. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner, místostarostou (později náčelníkem) Miroslav Tyrš, členy výboru se stali Rudolf Thurn-Taxis, Rudolf Skuherský, Emmanuel Tonner, Karel Steffek, František Písařovic, MUDr. Eduard Grégr, JUDr. Julius Grégr, Jan Kryšpín, Ferdinand Fingerhut (Náprstek), a JUDr. Tomáš Černý. Dalšími osobnostmi, které sympatizovaly s novým spolkem, byli J. E. Purkyně, Jan Neruda, Josef Mánes, J. Barák a další.

Hlavním heslem, které razil Tyrš, bylo „Tužme se!“, Barák navrhl pozdrav „Nazdar!“, Fügner tykání a oslovování „bratře“. Josef Mánes namaloval hedvábný prapor a skicu prvních krojů (upravených později Ženíškem). Název Sokol se poprvé uvádí ve stanovách z listopadu 1864 (dříve nebyl uveden, aby neprovokoval úřady, neboť byl převzat z názvu černohorských revolucionářů).

 

Přehled sokolských sletů

I. slet — 1882

Premiérová vrcholná akce se konala v neděli 18. června. Program začal vzpomínkovou tryznou u hrobu prvního starosty Sokola pražského J. Fügnera. Cílem průvodu 1572 krojovaných sokolů bylo cvičiště na Střeleckém ostrově. První cvičení prostných řídil sám M. Tyrš. Na tribunách bylo 2500 nadšených diváků. Sledovali také cvičení 40 družstev na nářadí. Akce byla zakončena ohňostrojem.

II. slet — 1891

V roce 1889 se zrodila Česká obec sokolská (ČOS). Prvním starostou se stal dr. Jan Podlipný.

Na území Čech sdružovala 229 jednot s 24 268 členy. Slet se uskutečnil 27.— 30. 6. v Královské oboře. Cvičební plocha o rozměrech 80 krát 120 metrů mohla pojmout 2500 cvičenců a dřevěné tribuny 7000 diváků.

III. slet — 1895

Slet se konal na Letenské pláni v době konání Národopisné výstavy českoslovanské. Program sledovalo přes 30 000 diváků. Mezi 5000 cvičenci se představili také dorostenci a jezdci na koních. Účastníci sletu mohli vidět slavnostní představení Smetanovy opery Prodaná nevěsta.

IV. slet — 1901

Poprvé zde vystoupilo 876 reprezentantek ženského zastoupení Sokola — a to při cvičení s kužely. Nechyběli muži, dorostenci a sokolská jízda. Průvod 11 000 sokolů končil holdem Praze na Staroměstském náměstí.

V. slet — 1907

Představoval první „velký“ slet — trval čtyři týdny. Před 200 tisíci diváky vystoupilo 12 900 cvičenců. Do tělocvičných závodů se zapojilo 194 družstev z českých zemí i ciziny. Průvodu se zúčastnilo 12 000 členů Sokola a sokolská jízda. V rámci sjezdu se rozhodlo o založení Svazu Slovanského sokolstva.

VI. slet — 1912

Na Letné se stal společnou akcí Svazu Slovanského sokolstva. Vedle sokolů ze slovanských zemí zde byli i cvičenci z Ameriky a Francie. Dohromady se představilo 30 000 sokolů, vidělo je desetkrát víc diváků.

VII. slet — 1920

Byl posledním na Letenské pláni. S půl milionem diváků se radoval i prezident T. G. Masaryk. Vystřídalo se 100 000 cvičenců. Vystoupila nová československá armáda. V průvodech prošlo metropolí 78 000 sokolů. V rámci sletu byl položen základní kámen k Žižkovu pomníku na vrchu Vítkově.

VIII. slet — 1926

Sletištěm se poprvé stal Strahov. Na místech strahovských lomů dělníci postavili velký Masarykův státní stadion. Přes 140 000 cvičenců se představilo před 800 000 nadšenými diváky. Nechyběly ani gymnastické závody ČOS a Svazu Slovanské sokolstvo, kterých se zúčastnilo 200 družstev. V Tyršově domě otevřeli sokolské muzeum a odhalili Tyršovu sochu. Prezident TGM věnoval sokolstvu nádhernou vlajku. Reportáže ze sletu připravoval Československý rozhlas a legendární komentátor Josef Laufer.

IX. slet — 1932

Stal se oslavou 100. výročí narození M. Tyrše. Diváků bylo na Strahově přes milion. Zúčastnilo se 190 tisíc cvičenců. Uskutečnily se tři průvody se sto tisíci účastníky.

X. slet — 1938

Unikátem byla tzv. ohňová štafeta. Začala v říjnu 1937 na nádvoří Tyršova domu v Praze. Čtyři nejvyšší činovníci ČOS zapálili tzv. řecký oheň. Odtud ho běžci přenesli pomocí pochodní na sletiště, kde čekalo Sokolstvo pražských žup.

6. července předvedli vojáci slavnou skladbu Přísaha republice, cvičilo 30 000 mužů, kteří z těl tvořili symbolické hradby proti nepříteli. Cvičilo 350 tisíc cvičenců, diváků byly dva miliony.

XI. slet — 1948

Sokol byl obnoven v roce 1946. Okolnosti umožnily konání sletu až po tzv. únorových událostech roku 1948. První poválečný slet se tak stal výraznou demonstrací proti komunistickému režimu. Počet cvičenců na Strahově překonal půl milionu. Mnozí účastníci průvodu hlasitě protestovali proti Gottwaldovi a vnitropolitické situaci. Příslušníci Státní bezpečnosti hned při průvodu pozatýkali 200 lidí.

Slety v zahraničí 1962 — 1986

Slet v roce 1948 byl nakonec jediný všesokolský slet za doby komunistické vlády. Komunisté Sokol v roce 1956 zrušili a začali na Strahově pořádat tzv. Spartakiády. V době uvolnění během Pražského jara byl na rok 1970 předpokládán XII. všesokolský slet na Strahově. Plán byl ale znemožněn okupací sovětských vojsk. Ústředí československého sokolstva v zahraničí pořádalo v tomto období šest sletů: I. slet: Vídeň, 1962; II. slet: Montreal, 1967; III. slet: Vídeň, 1972; IV. slet: Curych, 1976; V. slet: Vídeň, 1982; VI. slet: Curych, 1986.

XII. slet — 1994

Návrat do Čech po 46 letech. Skutečnost, že Sokol, který byl jako organizace v roce 1990 obnoven, skutečně zase žije, dokázalo přes 23 000 cvičenců. Zahajovací projev na strahovském Masarykově
stadionu měl prezident Václav Havel.

XIII. slet — 2000

Předcházely mu župní slety v 35 místech ČR. Na menším strahovském Stadionu Evžena Rošického v červenci vystoupilo ve 12 skladbách 25 000 cvičenců.

XIV. slet — 2006

Na strahovském Stadionu Evžena Rošického se představilo 20 000 cvičenců. Novinkou bylo večerní a noční vystoupení za umělého osvětlení.

XV. slet — 2012

Předcházely mu župní slety. Vyvrcholil ve dnech hromadnými vystoupeními na stadionu v Edenu ve Vršovicích.

Text a foto D. Řeřichová

 IMG_20180706_141942.jpg

IMG_20180706_142016.jpg

IMG_20180706_143219.jpg

IMG_20180706_155708.jpg

IMG_20180706_155713.jpg

IMG_20180706_155716.jpg

IMG_20180706_160817.jpg

IMG_20180706_160949.jpg

 

Redakce: MK