Rekonstrukce politického procesu s veteránem Tomášem Sedláčkem probíhala v přímém přenosu

Verze pro tisk

Rekonstrukci opět připravili studenti a absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Jana Řeřichy, ředitele festivalu Mene Tekel. Vycházeli přitom z archivních materiálů a také pamětí Tomáše Sedláčka, které s ním v knize Vydržet! sepsal Jiří Plachý.

„Je to pocta jednomu z hrdinů naší novodobé historie,“ řekl o vystoupení organizátor festivalu Jan Řeřicha, pod jehože vedením rekonstrukci připravili studenti a absolventi Právnické fakulty.

Řeřicha do textu zahrnul i autentické Sedláčkovy vzpomínky z knihy jeho pamětí „Vydržet!“. Z nich je patrné, že své zatčení očekával i kvůli procesům, které komunisté uspořádali s političkou Miladou Horákovou nebo generálem Heliodorem Píkou.

Studentské představení odkrývá, jak totalitní režim zneužíval justici k likvidaci nepřátel. Obvinění museli snášet mučení a vydírání, pod tlakem se pak přiznávali ke skutkům, které nepáchali. Režim se tak zbavoval svých odpůrců ze všech vrstev společnosti. Proces s vojáky byla desátou rekonstrukcí, kterou studenti práv pro festival Mene Tekel nastudovali. Loňské představení bylo o procesu se skupinou kněží.

Odkaz na video:

Symbol starých dobrých hodnot 

Tomáš Sedláček se narodil 8. ledna 1918 ve Vídni do rodiny důstojníka. Získal sokolskou průpravu, maturitu na reálce a připravoval se na povolání vojáka. Nejdříve narukoval k dělostřeleckému pluku a v roce 1937  nastoupil do hranické vojenské akademie.

O tři roky později odešel tzv. balkánskou cestou do Francie, kde byl přidělen k 1. československé pěší divizi.

Po porážce Francie byl za dramatických okolností evakuován do Velké Británie. Vstoupil do řad Československé smíšené brigády a absolvoval řadu vojenských kurzů včetně parašutistického výcviku.

V roce 1944  byl zařazen mezi důstojníky přesunující se do Sovětského svazu, kde se  stal příslušníkem 2. československé paradesantní brigády. Útvar bojoval v  Karpatech a posléze byl na pomoc Slovenskému národnímu povstání vysazen na Slovensku.

Po porážce povstání Sedláček spolu se zbytky brigády pokračoval v odporu v oblasti Nízkých Tater, v únoru přešel i s ostatními přeživšími frontu.

„Byl to voják, který se stal už za svého života legendou a  zároveň symbolem starých dobrých hodnot, které jako by se dnes už nehodilo nosit. Pro celoživotní respekt k těmto hodnotám a pro mimořádný rozsah bojových zkušeností byl a zůstane vzorem pro mnoho generací vojáků.“

Petr Pavel, někdejší náčelník generálního štábu

Po osvobození Československa byl povýšen na majora a absolvoval Vysokou školu vojenskou v Praze. Poté se stal přednostou operačního oddělení 11. pěší divize v Plzni (léto 1948). Od roku 1949 učil na  Vysokém vojenském učilišti v Praze. 

Dne 21. února 1951 byl zatčen a po mučením vynuceném podpisu (v hradčanském Domečku) odsouzen ve  vykonstruovaném procesu za údajnou velezradu a špionáž. Souzen byl spolu se svým někdejším přítelem z plzeňské posádky, štábním kapitánem Josefem Kučerou.

Vězněn byl ve Valdicích, na Mírově, v Leopoldově a  táboře Bytíz při příbramských uranových dolech. Po propuštění v roce 1960 pracoval jako skladník u Pražské stavební obnovy.

Po listopadu 1989 byl rehabilitován. Stal se předsedou Československé obce legionářské a spoluzakládal Konfederaci politických vězňů. Postupně byl povýšen do hodnosti generál poručík a následně nejvyšší vojenské hodnosti armádního generála. Zemřel 27. srpna 2012 ve věku 94 let.

Zdrojo: Česká televize — ČT24

 

Redakce: MK