Ohlédnutí za Mene Tekel

Verze pro tisk

Program jedenáctého ročníku Mene Tekel začal Brněnským prologem 21. února a pokračoval 25. února v Praze ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR, Pražským akademickým klubem 48 a Konfederací politických vězňů.

V Nerudově ulici se uskutečnil pietní akt při příležitosti 69. výročí památného pochodu studentů za svobodu a demokracii v únoru 1948 a následně byla položena Kytice jednoty u sochy T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí.

V předvečer zahájení festivalu 26. února se v Divadle na Vinohradech konalo slavnostní předání cen Dáma, Rytíř a Mecenáš české kultury. Prestižní  ocenění  již po třetí  získaly významné osobnosti, které se nikdy ve svém občanském životě ani v umělecké tvorbě nezpronevěřily nejvyšším mravním zásadám.

Titul Rytíř české kultury převzali z rukou ministra Daniela Hermana evangelický duchovní a písničkář Svatopluk Karásek, sochař Otmar Oliva a jazzový houslista Ed Vokurka. In memoriam byli oceněni malíř Josef Čapek, spisovatel Karel Čapek, spisovatel a politický vězeň Karel Pecka a publicista Pavel Tigrid. Titul Dáma české kultury patří cembalistce Prof. Zuzaně Růžičkové a spisovatelce MUDr. Marii Svatošové. In memoriam byly oceněny spisovatelka a politická vězeňkyně Dagmar Šimková a historička umění a politická vězeňkyně Prof. Růžena Vacková.

Čestný titul Mecenáš české kultury byl udělen Ing. Vilému Hejlovi a MUDr. Karole Hejlové za cennou literární pozůstalost věnovanou fondu Památníku národního písemnictví, a Leoši Válkovi, zakladateli centra moderního umění DOX.

Slavnostním ceremoniálem provázel herec Otakar Brousek ml., hudební doprovod prostřednictvím tvorby českých skladatelů zazněl v podání Smíšeného pěveckého sboru Gaudium Praha pod vedením sbormistrů Z. a V. Součkových.

Festivalové dění pokračovalo slavnostní vernisáží 27. února v ambitu kláštera Panny Marie Sněžné. Mezigenerační výstavní projekt Cesty víry, cesty ke svobodě zahrnoval několik samostatných expozic.

Monumentální historická výstava Diktatura versus naděje. Pronásledování římskokatolické církve v Československu 1948-1989 byla zpracována Ústavem pro studium totalitních režimů a Archivem Kanceláře prezidenta republiky.

Výstavy Rodák, který měl být zapomenut. Věřím, že můj krátký život nebyl nadarmo věnované mučednické smrti kněží Jana Buly a Václava Drboly stejně jako výstava Tváře Cejlu, představující příběhy osobností vězněných v nechvalně proslulé brněnské věznici, byly připraveny ve spolupráci se spolkem Paměť. Zahraniční partnery reprezentovala výstava Mise Sibiř, na níž participovalo Velvyslanectví Litevské republiky v ČR.

Nedílnou součástí výstavní kompozice je tradičně expozice vytvořená ze soutěžních prací žáků základních a základních uměleckých škol.

Vítězové soutěže byli na vernisáži oceněni a pořadatelé vyjádřili velké uznání pedagogům pražských i mimopražských škol, které se výtvarného projektu dlouhodobě aktivně zúčastňují.

Při vernisáži byly také představeny nové knižní tituly tematicky rezonující s Mene Tekel: Mikes´Place — pravdivý příběh o lásce, blues a teroru v Tel Avivu, jehož autory jsou Jack Baxter, Joshua Faudem a Koren Shadmi či odborná publikace Knižnice církevního a konfesního práva Církevné dávky a ich právny život na Slovensku a Podkarpatskej Rusi studenta Právnické fakulty UK Adama Csukáse, která získala první cenu ve vysokoškolské soutěži.

Slavnostní zahájení festivalu, propojené s koncertem klasické hudby v interpretaci Tria Cantabile, proběhlo díky spolupráci s českou provincií řádu františkánů tradičně v Chrámu Panny Marie Sněžné.

Vystoupili partneři Mene Tekel: místopředsedkyně KPV ČR Vlasta Preislerová, ministr kultury Daniel Herman, náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy JUDr. Ivo Krýsa, velvyslanec Lotyšské republiky Alberts Sarkanis, velvyslanec Litevské republiky Edvilas Raudonikis, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra, předseda správní rady Ústavu pamäti národa Ondrej Krajňák, radní hl.m. Prahy Jan Wolf a zástupce Ekumenické rady církví Petr Procházka.

Večer v Jazz&Blues Clubu Ungelt patřil Rytíři české kultury 2017 Edu Vokurkovi, který zde společně s Triem Josefa Vejvody připravil zaplněnému publiku excelentní jazzový zážitek.

V úterý 28. února se uskutečnilo ve spolupráci s divadlem Minor interaktivní představení pro děti Demokracie.

Večerní program byl věnován Izraeli. V kině Ponrepo se za účasti zástupců velvyslanectví a tvůrců filmu představil mezinárodními cenami ověnčený dokument Blues na pláži. Brutální teroristický útok osobně přiblížili autoři filmu Joshua Faudem a John Baxter, autentičtí svědci masakru v Tel Avivu.

Ve středu 1. března se v kině Ponrepo uskutečnila česká premiéra litevského dokumentu Mise Sibiř 2015. Živou diskusi vedli zástupci Velvyslanectví Litevské republiky společně s režisérkou originálního mezinárodního projektu, který dává mladé generaci zajímavou možnost odkrýt konkrétní historické mezníky a zpřístupnit je moderními prostředky široké veřejnosti.

Ve čtvrtek 2. března se programem Okřídlená svoboda prezentoval spolek Dcery padesátých let, shromažďující svědectví o represích, jimž byli vystaveni odpůrci komunistického režimu a jejich rodiny v druhé polovině minulého století. Stěžejní částí programu pro školy se stalo sympatické vystoupení politické vězeňkyně Hany Truncové, nositelky několika ocenění za statečný postoj v dobách nesvobody, která neúnavně předává své vlastní zkušenosti a poselství k odkazu hrdinů naší země.

Večer byl v kině Ponrepo v české premiéře uveden strhující příběh Sibiřský deník, inspirovaný dramatickým osudem Melánije Vanagy, která prožila šestnáct let ve vyhnanství na Sibiři. Film byl komentován velvyslancem Lotyšské republiky J.E. A. Sarkanisem a historičkou Lelde Neimane z Lotyšského muzea okupace.

V pátek 3. března se ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR v Hlavním sále sídla konala mezinárodní konference Slovo, jeho síla a zneužití. Vystoupení českých i zahraničních delegátů výsostně splnila očekávání mimořádného počtu návštěvníků a přispěla k vysokému kreditu akce.

Součástí konference bylo předání ceny osobnostem, jež ve své tvorbě připomínají závažná témata naší minulosti a přítomnosti. Cenu Fragmenty paměti v součinnosti se spolkem Symposion převzali uznávaní autoři a publicisté Vladimír Kučera a Luděk Navara, kteří jsou širokou veřejností vnímáni jako nesmlouvaví reprezentanti humanity a občanské morálky. Stipendium získal vysokoškolský student Tomáš Jirsa specializující se na výzkum moderních dějin.

Večer se ve studentském klubu H2O diváci ztotožnili s postavami, které jim formou scénického čtení zprostředkovali mladí herci dramatizací deníku kněze Antonína Huvara. Divadelní představení Pověsíme jenom faráře hluboce zasáhlo všechny přítomné vědomím mezigenerační sounáležitosti.

Sobota 4. března patřila tradičně k návštěvnickým vrcholům festivalu. Ve Velké porotní síni Vrchního soudu na Pankráci uvedli studenti Právnické fakulty již devátou rekonstrukci politického procesu 50. let.

Letošní téma Mene Tekel se promítlo do výběru zpracovávané causy, již se stal monstrproces s představenými řeholních řádů a kongregací nazvaný „Machalka a spol.“ Divadlo faktu zpracované J. Řeřichou nabídlo řadu podnětů k zamyšlení nad otázkami víry, svědomí, mravní síly i lidské slabosti v soukolí totalitních praktik.

Na následném pietním zastavení byly položeny květiny u pamětní desky obětem nacistické a komunistické totality ve vestibulu Vazební věznice Pankrác. Zástupci spolupracujících institucí se vyjádřili k nutnosti připomínat odkaz osobností, které nám mohou být vzorem v současném světě, kdy jsou často relativizovány tragické důsledky nedemokratických režimů.

Festival byl završen 5. března v Chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Součástí ekumenické bohoslužby, připravené ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským, Ekumenickou radou církví a Konfederací politických vězňů, se stalo emotivně silné vystoupení tanečního souboru ZUŠ Jaroslava Kociana v Ústí nad Orlicí. Důstojnou atmosféru bohoslužby umocnil Smíšený pěvecký sbor ČVUT a katedrální sbor.

Na závěr kardinál Dominik Duka požehnal zvon Václav, který byl odlit ke cti sv. Václava a bude umístěn v kostele sv. Havla v Praze.

Letošní desetidenní festival provázely četné besedy a spontánní setkání, oceňující mimořádnou občanskou potřebnost projektu Mene Tekel a vyzývající k jeho dalšímu rozšiřování.

Tvůrčí tým festivalu si je vědom tohoto závazku a bude se i nadále snažit naplňovat poslání Mene Tekel.

d.ř.

Redakce: MK

 
 
https://