Hora křížů jako symbol odporu
- Datum: 12. 2. 2011 v 15.28,
-
Součástí devítidílného projektu v Karolinu je rozsahem skromná, ale emotivně působivá fotografická výstava Hora křížů, jejímž autorem je litevský žurnalista Valentinas Mite, korespondent Rádia Svobodná Evropa.
První kříže byly na Horu umístěny příbuznými obětí povstání v roce 1831, poté, co ruská vláda nedovolila, aby rodiny své mrtvé důstojně pochovaly. Těchto křížů ještě přibylo po dalším protiruském povstání v roce 1863.
Během sovětské okupace nastaly pro Horu křížů nejtěžší časy.
V roce 1961 byly dřevěné kříže rozbity a spáleny, kovové kříže použity jako kovový šrot a kříže z kamene a betonu byly rozdrceny a zakopány. I hora jako taková byla mnohokrát ničena buldozery. Během let 1973 — 1975 bylo každým rokem zničeno zhruba půl tisícovky křížů.
Později se přešlo na taktičtější důvody, kříže byly ničeny proto, že údajně neměly uměleckou hodnotu. Lidem byl vstup na Horu zakázán. V době náboženských svátků byly cesty zablokovány. V letech 1978 a 1979 se plánovalo, že bude celé území zatopeno. Přesto se nové kříže objevovaly každou noc. Více uvnitř článku… (včetně fotografie)
Poté, co Litva v roce 1990 vyhlásila samostatnost, se Hora stala symbolem litevského odporu proti komunistiké diktatuře, a kříže jsou trvale přiváženy z různých zemí.
Náboženský význam Hory křížů je ohromující. Hora získala celosvětovou popularitu po návštěvě papeže Jana Pavla II. dne 7. září 1993. Tehdy také papež Jan Pavel II. vyzval bratry františkány, aby u Hory křížů postavili klášter. Byl vysvěcen 7. července 2000, stojí 300 metrů od Hory křížů a má šestnáct mnišských cel. Františkáni tak mohou být považováni za strážce Hory.
Je velmi obtížné spočítat, kolik křížů se na Hoře nachází. Litevská katolická církev uvádí 14 387 velkých křížů, z toho 1 112 z nich má výšku 3-4 m, 130 je ještě vyšších, a křížů nižších než půl metru je více než čtyřicet tisíc.
Většinu křížů přinášejí lidé, jimž se v životě přihodila nějaká bolestná událost. Je zde mnoho křížů s nápisy, které žádají Boha o pomoc, o uzdravení rodičů či nemocných dětí. Není doloženo, zda prosby byly vyslyšeny. Zajímavá je také skutečnosti, že kříže s prosbami zde umisťují i lidé, kteří se nikdy nemodlili. Ne církev, ale bolest přivádí lidi zpět k víře.
Redakce: MK
