Bojovníci proti totalitě pohledem dětí
- Datum: 31. 1. 2010 v 19.42,
- Druhý ročník soutěže žáků základních a základních uměleckých škol „Bojovníci proti totalitě pohledem dětí“, který uspořádalo Ministerstvo obrany, byl završen v červnu loňského roku vyhlášením vítězů v Památníku Vojna u Příbrami.
Dokumenty mapují osudy válečných veteránů, politických vězňů, PTP a domácí odboj během druhé světové války a v období komunistické totality.
Filmový dokument „Generál gentleman Tomáš Sedláček“
Podle vlastního scénáře a ve vlastní režii připravili žáci Základní školy generálporučíka Františka Peřiny, Praha 6 — Řepy. Promítání se zúčastní tvůrčí štáb, který film natáčel, a bude s diváky diskutovat na besedě po skončení filmu.
Osobní svědectví sympatické osobnosti naší novodobé historie - generála T. Sedláčka se prolíná se zajímavými archivními snímky a vstupy spoluautora projektu „Bojovníci proti totalitě pohledem dětí“ PhDr. Viktora Mecy.
Základní informace o hlavní postavě videodokumentu:
Armádní generál Tomáš Sedláček se narodil 8. ledna 1918 ve Vídni. Již v sedmnácti letech vstoupil do čs. armády. Absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. Po mnichovské zradě, ponižující demobilizaci a následné okupaci Čech a Moravy přešel hranice tzv. jižní cestou do Francie. Po porážce Francie odešel do Velké Británie, kde absolvoval řadu vojenských kurzů, včetně parašutistického výcviku. V roce 1944 se přesunul na východní frontu, kde se zúčastnil bojů v Karpatech, SNP a osvobozujících bojů na území republiky. Po válce vystudoval Vysokou školu vojenskou a dosáhl hodnosti majora.
Dne 21. února 1951 byl zatčen a mučen v nechvalně proslulém hradčanském "Domečku". Odsouzen byl ve vykonstruovaném procesu za velezradu a špionáž. Byl vězněn ve Valdicích, na Mírově, v Leopoldově a na Bytízu. Propuštěn byl 11. května 1960. Po roce 1989 byl rehabilitován a postupně povýšen do nejvyšší vojenské hodnosti armádního generála (u příležitosti státního svátku 28. října 2008).
Armádní generál Tomáš Sedláček patří ke vzorům naší dnešní demokratické armády a k opravdovým legendám boje za osvobození.
Česká televize o něm 8. 2. 2009 uvedla v cyklu Neznámí hrdinové dokument "Přísahal Masarykovi".
Filmový dokument „Vůle žít“
Vítězný snímek v kategorii videodokument. Tvůrci jsou žáci základní umělecké školy v Polici nad Metují.
Filmový dokument „Vůle žít“ pojednává o vůli k životu, kterou nezlomily ani hrůzy holocaustu. Citlivě zpracovaný příběh dvou žen — Louise Hermanové a akademické malířky Helgy Hoškové- , má všechny parametry profesionálního dokumentu.
Výpovědi přímým účastnic jsou doplněny komentářem historika, který poskytuje srozumitelným způsobem základní pojmy a fakta ohledně diskriminace Židů. Sugestivní část tvoří dobové dokumenty. Vítězný snímek je významnou pomůckou pro výuku novodobých dějin, neboť historické události vnímá prostřednictvím skutečných osob, které na vlastní kůži poznaly násilí a mohou o něm podat autentické svědectví.
Tvůrčí štáb pod vedením učitele NAŠA TV Vladimíra Berana: Štěpán Landa, Martin Hrnčíř, Luděk Suchánek, Vojtěch Kollert, Lucie Zelená, Denisa Koudelková, Michaela Sládková, Jakub Voves, Dominik Ansorge, Matěj Berka, Dominik Král, Daniel Pospíšil, Vojtěch Hlavoun
Základní informace o hlavních postavách videodokumentu:
Helga Hošková-Weissová, Dr.h.c. (nar. 1929) je česká akademická malířka, která se ve své tvorbě výrazně věnuje tématu holocaustu, který sama na vlastní kůži zažila. Mimo jiné je autorkou kreseb z terezínského ghetta. Kromě České republiky vystavovala svá díla na výstavách v Rakousku, Švýcarsku, Německu, Itálii a ve Spojených státech. Za svou celoživotní tvorbu byla v roce 1993 vyznamenána udělením čestného doktorátu na Massachusetts College of Art v Bostonu. V roce 2009 získala za svou tvorbu Medaili Josefa Hlávky a 28. října 2009 při příležitosti státního svátku jí byla prezidentem Václavem Klausem udělena Medaile Za zásluhy.
V deseti letech byla pro svůj židovský původ vyloučena ze školy a v roce 1941 společně s rodiči deportována do koncentračního tábora Terezín. Zde si vedla deník a kreslila dění kolem sebe, v roce 1944 byla s matkou postupně deportována do koncentračního tábora Auschwitz, Freibergu a Mauthausenu, kde byla 5. května 1945 osvobozena americkou armádou.
Louise Hermanová (nar. 1916) vystudovala měšťanskou školu a reálnou školu ve Svitavách a odešla studovat do Prahy Montessori školu. Kvůli protižidovským zákonům byla nucena v Praze nastoupit jako vychovatelka dětí u soukromých rodin. Dne 24. 4. 1942 byla transportována do Terezína a 18.12. 1944 do Osvětimi, v obou táborech pracovala jako opatrovnice dětí. Z Osvětimi byla transportována do Christianstadtu, odkud v únoru 1945 nastoupila pochod smrti kolem bývalých československých hranic až do bavorského Flossenburgu a pak do Bergen-Belsenu, kde byl 15. 4. 1945 tábor osvobozen anglickou armádou.
Redakce: MK
