Bohuslav Reynek
Básník, překladatel a grafik
Narodil se 31. května 1892 v Petrkově u Havlíčkova Brodu jako jediný syn statkáře Bedřicha Reynka.
Během studia na jihlavské reálce se začal věnovat kresbě a malbě. Navázal kontakty se členy skupiny Osma a Tvrdošíjní.
Ve dvacátých letech vytvořil v souvislosti s nakladatelstvím Josefa Floriana ve Staré Říši expresionistické linoryty. Při vydávání své vlastní edice Sešitů poezie spolupracoval s Josefem Čapkem.
Roku 1923 odjel Bohuslav Reynek do Grenoblu, aby poznal autorku knihy Ta vie est la…, básnířku Suzanne Renaudovou, s níž se o tři roky později oženil.
Následujících deset let žil s manželkou a dvěma syny střídavě ve Francii a v Petrkově, kam se nastálo vrátil po otcově smrti, aby se ujal správy statku.
Kromě vlastní tvorby se stal vyhledávaným překladatelem veršů francouzských a německých básníků.
V roce 1933 si Bohuslav Reynek poprvé vyzkoušel techniku suché jehly. Zajímala ho příroda, zvířata, ale především biblická témata. V kompozicích měl mystiku blízkou k velikánovi české gotiky- Mistru třeboňskému
Roku 1944 byli Reynkovi donuceni se vystěhovat ze statku. Azyl jim poskytla rodina nakladatele Josefa Floriana. Po válce se vrátili domů, ale v roce 1948 byl statek zestátněn a Reynek na něm deset let pracoval jako zemědělský dělník.
Uzavřen ve svém domově a ve svém světě vytvořil svá nejvýznamnější grafická díla v 50. a 60. letech, např. cyklus Job, cyklus Don Quijote, celkem více než šest set grafických listů.
Své dílo mohl znovu vystavit po dlouhých pětatřiceti letech v roce 1964.
Na konci roku 1969 ještě stihl vydat jeden svazek poezie, avšak vydání své poslední básnické sbírky Odlet vlaštovek se již nedožil. Sazba knihy byla v rámci postupující normalizace rozmetána.
Bohuslav Reynek zemřel 28. září 1971 v rodném Petrkově.
Stejně jako básnická tvorba i tvorba grafická došla plného oficiálního uznání až po pádu komunistického režimu v 90. letech.